Nákladové nádraží Žižkov

Magistrát chce urychlit výstavbu na nákladovém nádraží Žižkov

Pražští radní včera udělali čáru přes rozpočet žižkovské radnici a povolit stavbu na území NNŽ do roka. Podle devolpera by se první obyvatelé do nových bytů mohli stěhovat již za čtyři roky.

čtěte více
Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Žižkovská radnice není spokojená s tím, že může jen málo ovlivnit opravy chodníků na svém území a tak chce „Chodníkový program“ převzít od hlavního města. Opravy doposud zajišťuje správce komunikací TSK, radnice však

čtěte více
Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Zeď mezi Seifertovou a Chlumovou nahradí systém schodů a chodníčků. A malebné, avšak zchátralé, žižkovské schody, které byly oblíbeným místem filmařů, se promění ve svítící „hvězdnatou kaskádu.“ Pokud projdou tři změny,

čtěte více
NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

Národní filmový archiv zahajuje v pátek na Nákladovém nádraží Žižkov sérii akcí, která má tento prostor dočasně oživit. Projektem Filmová představení na kolejišti chce instituce má ze stále chátrající budovy vytvořit

čtěte více
Vizualizace plánované revitalizace Koněvova-Husitská

HN: Husitská a Koněvova - cvrkot na umolousaném bulváru

„Ošuntělé podniky, podivné existence, eldorádo podsvětí. Proměnu Koněvovy a Husitské ulice na módní bulvár a la Pařížská asi nikdo nechce, ale časy se mění i tady,“ píše magazín Hospodářských novin Ego  v aktuálním

čtěte více
Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Dneškem začíná sedmý ročník festivalu Žižkovská noc, který na dvaasedmdesát hodin oživí hospody, kavárny, kluby, divadla, kulturní centra a galerie multižánrovou produkcí.

čtěte více
Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Magistrát plánuje propojit tramvajovou trať pod Bulharem s Vinohradskou třídou kolem Wilsonova nádraží.

čtěte více
Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Třiadevadesátiletá seniorka přišla včera na Žižkově o život při střetu s popelářským vozem. K tragické události došlo odpoledne v Kubelíkově ulici.

čtěte více
Budova Nákladového nádraží Žižkov

Radnice chce umožnit využití budovy NNŽ

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) včera oznámila, že požádá o změnu územního plánu pro budovu Nákladového nádraží Žižkov. Důvodem je, aby objekt mohly využívat kulturní instituce.

čtěte více
Žižkovský masopust 2017

Žižkovský masopust včera vyvrcholil

Několik tisíc lidí, úžasné masky, performance přímo na stěně žižkovské radnice a závěrečná ohňová show. To bylo vyvrcholení Žižkovského masopustu, které se odehrálo včera večer.

čtěte více
Žižkovský masopust za dveřmi

Žižkovský masopust za dveřmi

Nejstarší z pražských masopustů začíná již tento víkend. Návštěvníky čeká pouť na Jiřáku, zabijačkové hody i tradiční průvod maškar v úterý před Popeleční středou ulicemi Prahy 3. Program pamatuje na děti i na seniory.

čtěte více
Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

„Možná někdo stále říká, že jsem šílený a měl bych se stydět, ale já nemám pocit, že bych se měl omlouvat nebo říkat, že se mi to nepovedlo. Udělal jsem to nejlépe, jak jsem mohl,“ řekl v rozhovoru pro Žižkovské listy

čtěte více
Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Přesně před 25 lety, 17. února 1992, byl slavnostně otevřen futuristický vysílač v Mahlerových sadech. Dominanta Žižkova a celé metropole od architekta Václava Aulického vzbuzovala emoce a vzbuzuje je dodnes. I světová

čtěte více
Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 dnes otevřela do další sezóny farmářské trhy na Jiřáku. Poprvé v sedmileté historii je však bude žižkovská radnice provozovat sama bez komerčního zprostředkovatele. Městská část se k tomu odhodlala poté, co se

čtěte více
První elektrobusy zamíří na Žižkov

První elektrobusy zamíří na Žižkov

Ekologické elektrobusy se na pravidelné lince poprvé objeví na Žižkově. Dopravní podnik je totiž hodlá nasadit na lince 207 z centra na Prahu 3. Půjde celkem o 14 moderních vozů a v ulicích by se měly objevit napřesrok.

čtěte více
foto HZS Praha

Noční požár na Jarově vyhnal z domu 37 lidí, jeden zemřel

Při nočním požáru obytného domu na Jarově hasiči zachránili patnáct lidí, dalších dvaadvacet evakuovali. Majitel bytu, kde požár vypuknul, zemřel. Příčina zatím není jasná

čtěte více
Radnice chce být na pořádání farmářských trhů připravena do 14 dnů

Radnice chce být na farmářské trhy připravena do 14 dnů

Do čtrnácti dnů chce mít žižkovská radnice vše připraveno na pořádání farmářských trhů na náměstí Jiřího z Poděbrad. Po dnešním jednání rady městské části to uvedl zástupce starosty Rada MČ Prahy 3 Alexander Bellu

čtěte více
Na jaře začne přeměna Koněvky na bulvár

Koněvka se začne měnit na bulvár

Už letos má začít rozsáhlá rekonstrukce Husitské ulice a Koněvovy třídy, která má proměnit jednu z hlavních žižkovských tepen v úseku od Trocnovské ulice až nahoru k Ohradě. Včera místostarostka Prahy 3

čtěte více
Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Mimořádné zastupitelstvo včera odmítlo prodloužení smlouvy na provoz obecního farmářského tržiště firmě Archetyp. Organizaci převezme radnice sama prostřednictvím své dceřiné společnosti. Jednání se zúčastnilo několik

čtěte více
Foto: Česká televize

Rosťa Osička: Život mezi ringem a malířským štětcem

Bydlí dnes sice v Karlíně, ale v Praze 3 trénuje box a maluje. Navíc je dvojnásobným Žižkovákem. Dětství prožil v Moravském Žižkově na Břeclavsku, přes Slovensko a olomouckou Duklu se pak dostal

čtěte více
Radnice asi zruší výběrové řízení na faramatrhy Jiřák, provozat je má městská část

Radnice zruší tendr na farmatrhy, provozovat je bude asi sama

Mětská část zruší již proběhlou soutěž na provozovatele farmářských trhů. Na Facebooku to oznámil zástupce starosty pro kulturu Alexander Bellu (ODS). Zároveň informoval, že navrhne radě, aby organizaci trhů zajišťovala

čtěte více
Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Levicoví aktivisté z Autonomního centra Klinika mají podle nepravomocného rozhodnutí soudu vyklidit budovu v Jeseniově ulici. Soud odmítl námitky squtterů, že objekt nadále využívají v rámci občanské neposlušnosti,

čtěte více
Jan Míka, tvůrce animovaného filmu Jsme přece lidi

Výběr evropských krátkých „animáků“ pro děti v Aeru

Mimořádnou nabídku představí tradiční nedělní odpolední představení v žižkovském artovém kině Aero 22. ledna. V rámci festivalu Prague Shorts zde proběhne promítání sedmi krátkých dětských filmů z dílny současných

čtěte více
Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Mohutnou kampaň na podporu výstavby nové galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy na žižkovském Vítkově rozjela v minulých dnech žižkovská radnice, která na podporu projektu založila nadační fond. Proti

čtěte více
ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

Jeho film Pražská pětka udělal z recesistického divadelního spolku Sklep před desítkami let národní fenomén. Stál u zrodu žižkovské hudební a divadelní scény v Paláci Akropolis, z projektu však

čtěte více
Velká farmářská válka

Velká farmářská válka

Rada městské části ve výběrovém řízení vybrala nového provozovatele farmářského tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad. Kolem tendru se v minulém týdnu rozpoutal nespoutaný konkurenční i politický boj.

čtěte více
Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která je od letoška novým majitelem kliniky v Jeseniově ulici,  v prosinci zkontrolovali budovu obsazenou squattery. Podle nich je objekt ve velmi znepokojivém

čtěte více
Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Na bývalém stadionu Viktorie Žižkov po létech chátrání projde obnovou hlavní tribuna, střídačky i přístupové cesty, výměny se dočkají vysloužilá okna. Fotbalový stadion koupila v minulém volebním období za kontroverzních

čtěte více
Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Již přes dva měsíce odmítá žižkovská radnice zdůvodnit strategické veletoče kolem struktury obecních společností, které spravují obecní majetek za stovky milionů korun. Na otázky Žižkovských listů starostka

čtěte více
Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) je třetí nejoblíběnější nejvyšší představitelkou městských částí v rámci české metropole. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury Phoenix research, který probíhal v červenci.

čtěte více
Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Až do 15. září budou v souvislosti s pokračováním celkové rekonstrukce a přestavby křižovatky ulic Prokopova-Rokycanova-Jeseniova probíhat v lokalitě uzavírky, omezení a změny v MHD. Zde je jejich přehled:

čtěte více
Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkovská radnice schválila rozšíření městského kamerového systému v Praze 3 o tři další stanoviště. Nově budou pod dohledem Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí a cyklostezka u Tachovského náměstí.

čtěte více
Hrrr na ně! Na Vítkov

Hrrr na ně! Na Vítkov

Již počtvrté v novodobé historii poženou Husité z vrchu Vítkov křižáky.

čtěte více

Rychlý život ústí v rychlou architekturu

Petr Hamšík / 28.11.2013
Rychlý život ústí v rychlou architekturu

Známý herec a architekt David Vávra s rozhovory šetří. Pokud si může určit místo setkání, tak to je to pokaždé ve vinohradské kavárně Kaaba. Kavárna pro něj není jen místo schůzek, ale i pracovní prostor, v němž vznikají prvotní nápady či ideje jeho projektů. Podobně jako v autě na místě spolujezdce – když se mu myšlenky rozběhnou všemi směry. 

ŠUMNÉ STOPY

 

Seriál Šumná města skončil po šestašedesáti dílech, po nichž jste prohlásil, že v podobném duchu už pokračovat nechcete. Nakonec ale přišel další projekt – Šumné stopy.

Formát Šumných měst se nám zdál v rámci Česka vyčerpaný. Navíc hlavní představitel po čtrnácti letech výrazně zestárl a zešedivěl. Šumné díly s pevnou strukturou, dětmi, kavárnou, funkcionalistickým domem a kostelem se najednou zdály až moc zaběhnuté. Trochu spokojený důchod.

Na rozdíl od Šumných stop, které jsou svým způsobem dobrodružné. A inspiraci pro ně najdete téměř všude na světě.
Chtěli jsme jít jinou cestou, ale pořád v rámci stejného typu pořadu. Lidé již mají jisté povědomí o architektuře českých i moravských měst. Zajímají se o identitu místa, kde žijí. Ovšem práce našich architektů z řad emigrantů je doma prakticky neznámá, přestože se mnohdy významným způsobem vepsala do tváře zahraničních měst.

 

David Vávra / FOTO: Šumná městaJak vypadá tvůrčí proces vzniku nového televizního projektu?

Kráčíme po linii konkrétního architekta, který působil v zahraničí. V cizině ale musíte najít někoho, kdo místní prostředí zná stokrát lépe než vy! Japonské díly by nikdy nemohly vzniknout bez šéfa českého centra Petra Holého, který pomohl překonat jak jazykovou, tak i kulturní bariéru. V Japonsku například nesmíte filmovat na ulici. Všechny obličeje musí být rozmazané. Teď si říkám, že jsme v některých záběrech asi porušili zákon! (úsměv)Na začátku jsou vždy zákazy, ale když vás místní trochu poznají, můžete se přece jenom přes některé z nich přenést.

 

Jak se čeští architekti napojovali na cizí kultury?

Především nepřenášeli pouze arogantně své ego, ale spíše se snažili pochopit život té které země, a na onom pochopení vystavěli svou jedinečnou vizi. Ta musí být v syntéze s místním krajem a kulturou.

 

David Vávra / FOTO: FIlip SingerJsou v plánu další díly Šumných stop?

Už máme hotové čtyři díly ze Slovinska. Nedávno jsme byli v Izraeli a hledali podklady pro pět dílů. Čeká nás ještě Bulharsko, jehož stavby se stanou základem pro další čtyři díly. Slovinsko jsme si vybrali také v souvislosti s architektem Jože Plečnikem a jeho pobytem v Praze, jenž ovlivnil jeho pozdější stavby v Lublani či jinde ve Slovinsku. Je to možná trochu spekulativní, že z Plečnika děláme „českého architekta“, ale na některé zásadní věci přišel právě v Praze. Například na jedinečné lublaňské trojmostí. Plečnik načerpal inspiraci při stavbě Čechova mostu, kde existovala provizorní lávka pro pěší. Právě mostní zdvojení mu přineslo geniální myšlenku vytvoření jednoho širokého a tří užších mostů, na nichž se lidé jakoby míjejí. Premiéru slovinských dílů plánujeme – doufejme – v Plečnikově kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

 

HRY FANTAZIE

 

V divadle Sklep působíte už od jeho počátků a vytváříte v něm krásně dadaistické věci, které mnohdy připomínají stylem britské Monty Pythony. Odkud vyvěrá tento specifický humor?

Naše věci nevznikají ani moc cíleně. Sklep chápu jako určitý ventil společnosti, která nám témata „předhazuje“. Dokonce se mi zdá, že společnost je rychlejší a vtipnější než my. Reálné politické děje jsou daleko legračnější a rafinovanější, čímž naše role komiků mizí, protože nás z toho prostoru vytlačují mnohem rozvinutější talenty.

 

David Vávra / FOTO: Šumná městaSe Sklepem pravidelně pořádáte Besídky a hrajete hru Mlýny. Máte ještě ambice vytvořit úplně novou hru?

Ambice je tu už dvacet let, ale asi ji nikdy nenaplníme…

 

Při pohledu na vaši profesní dráhu by se mohlo zdát, že se ve vás sváří „herec laik“ a „architekt profesionál“.

Já vlastně ani nevím, co se ve mně sváří. Místo, odkud vyvěrají nápady, vlastně neznám. Mně se ve smyslech ukládají nějaké pocity, a zároveň i humorné situace. A z tohoto mixu může vzniknout i architektura. Dnešní ráno ve vás vyvolá nějaký pocit. Odlesk osvětluje tento náš prostor a konkrétní atmosféru můžete přenést i do architektury. Uděláte si později třeba světlovod. Rafinovaně vytvoříte určitou kompozici, kterou světlo projde přes tři polopropustné zábrany, či něco zatím neurčitého, a v té chvíli jste si konkrétní atmosféru ranního posezení v kavárně přenesl do architektury.

 

David Vávra / FOTO: FIlip SingerTakové nápady si v sobě hromadíte a pak je cíleně zapracujete do vhodného projektu?

Ne vědomě. Záleží samozřejmě také na tom, co si zapamatuji. A to je také důvod, proč si píšu deníky. Je to také určitá podoba konzervatismu, kdy si chci pamatovat určité okamžiky a jejich atmosféru. Pokud ji nezachytím v poznámkách nebo v kresbě, tak postupně zmizí.

 

Otěže architektonického vozu jste přebral po otci. Které jeho stavby vás dodnes inspirují?

Spíše bych se zeptal, zda existují stavby, které mě neinspirují? Takové nejsou. Každá stavba, která člověku vstoupí do podvědomí, jej inspiruje. Jsou však i prvky, které mě inspirují vědomě – třeba pastelová barevnost Bruselu 58, což je i případ této kavárny (Kaaba – pozn. redakce). Otec byl také zasažený pozitivní pastelovou zkušeností, což mi vyhovovalo i na jediném „společném“ projektu, kterým je divadlo Dobeška. Otec na ní pracoval při Akci Z, a my jsme ji pak v devadesátých letech opravovali. V rámci rekonstrukce možná došlo k určitému protnutí našeho vnímání a bruselské architektury. Příkladem mohou být organická plastová svítidla nebo světla jako koncovky nejrůznějších vozů té doby – jako Volha, Moskvič, MB 1000 deluxe.

 

David Vávra / FOTO: Šumná městaBarevnost, kterou zmiňujete, je možné objevit i v Paláci Akropolis. Dílčím způsobem jste spolupracoval na jeho současném vzhledu.

To je ale mnohem více práce Franty Skály (známý český sochař, malíř a ilustrátor – pozn. redakce)! V Paláci Akropolis jsem byl spíše architektonický sluha, a i to jen v případě části rohové restaurace. Jinak veškeré prostory klubu Paláce Akropolis včetně fasády dělal Franta sám.

 

FASCINUJÍCÍ MĚSTSKÁ STRUKTURA

 

Žižkov je nejen z architektonického pohledu neobyčejně různorodý. Mísí se v něm zbrusu nové projekty se starou zástavbou, do níž jsou na některých místech násilím vklíněny panelové domy. Jaké stavby, které vyrostly v Praze 3 za posledních dvacet let, považujete za pozitivní? A proč?

Mé osobní preference jsou patrné ve stylizovaném dokumentu Popatři, co skrývá Praha 3, tam naznačujeme stavby a budovy, kterých si vážíme. Palác Akropolis jste již zmiňoval, výjimečnou stavbou je rozhodně i činžovní dům na rohu ulic Chlumova a Štítného od Zdeňka Fránka. Dnes si vážím i žižkovské věže, kterou jsem kdysi odsuzoval. Věž se mi ale líbí čím dál víc. Dělá ze Žižkova nejdůležitější bod Prahy. Na rozdíl od úplného centra města si Žižkov zachoval průnik normálního života a historického kabátu. Navíc nejde o nějaké turistické romantizování. Čtvrť je díky blokové zástavbě pevná, a díky tomu, že stojí v kopci, tak není vůbec nudná. Fascinující městská struktura!

 

David Vávra / FOTO: FIlip SingerPodle vás není nejpůsobivější pohled na pražské panorama od řeky, nýbrž z Vítkova.

Tam se totiž před vámi rozprostře až jakási divadelně-filmová kulisa, jež se dramaticky rozvíjí od úpatí kopce až do plnosti města. Dokonalý bočně letecký pohled!

 

K jakým částem světových metropolí by se dal Žižkov přirovnat?

Možná k některým pařížským částem. Jenomže na Žižkově se neobyčejně snoubí vysoké a nízké. V jednom střetu dokáže čtvrť zhmotnit Churchilla a odboráře, Franze Kafku a Žižku, fotbal, hospody a kulturu. Zvláštní dějinné prolnutí…

 

CESTA JEDNOSTRANNOSTI

 

Zmiňoval jste sobě blízké stavby Žižkova. Jaké jsou naopak ty s negativním nádechem?

Většinou hledám spíše pozitiva a negativními věcmi se nezabývám. Podle mě by se měla při nové výstavbě rozpoutat mnohem větší diskuse. Ocenil bych i větší vizionářství. To je přesně případ Nákladového nádraží Žižkov, které má jako industriální prostor unikátní atmosféru, kterou jen tak nenahradíte. Ve světě ale dokáží těžit z podstaty „industrie“. Například revitalizace industriálního prostoru Zollverein v německém Essenu. Propojili komerční až dekadentní prostory s vysokými nájmy, které však stále „voní“ doteky „dělňácké“ práce, s místy pro alternativní aktivity. Vedle toho vzniklo muzeum důlního a koksárenského provozu. Ve starých vanách jsou bazény, v nichž se v zimě bruslí. A do toho všeho je začleněna moderní škola managementu a designu od japonského architekta ateliéru SANAA. Tím je daný prostor živý a mnohotvárný. Na Žižkově se jde cestou jednostrannosti. Buď bydlení, nebo galerie, nebo…

 

David Vávra / FOTO: Šumná městaNárodní filmový archiv...

O této možnosti ani nevím, ale to je také nápad, z něhož lze krásně vycházet. V tu chvíli tam vidím artové kino, výstavní prostor, kavárnu, byty, nové tvůrčí prostory. Jednostranná rekonstrukce je mrtvola, a to mě neinspiruje. Bohužel na nic jiného však nemáme ani peníze, ani vizionářství.

 

Navíc rozvojové území nádraží je obrovské. Nelze proto nádražní budovu vnímat izolovaně.

Samozřejmě by se tam mělo i bydlet. Bez toho novou čtvrť nevytvoříte. V současnosti ale vidím chybu všech bytových projektů v tom, že jsou zaměřené pouze na jednu klientelu. To je i případ projektu Central Park, který mám jinak rád. Bohatým lidem, kteří už nechtějí bydlet za městem, se postaví dům podobný těm, jaké rostou za městem, jen ve vertikální podobě. Ale to nestačí.

 

Což je vidět i na obsazenosti Central Parku.

Ten navíc nešťastně ovlivnila i ekonomická krize. Takové projekty musí mít samozřejmě také promyšlenou sociální skladbu, aby tam lidé mohli i pracovat a vzájemně komunikovat. Jinak se dané místo stane ghettem pro jednu sociální skupinu.

 

David Vávra / FOTO: FIlip SingerZmiňuje se i fakt, že se výsledek hodně liší od původního návrhu.

Tak to je případ toho, když práce architekta skončí ve stavu studie a není přizván k realizaci. Jeden architekt ze studia A69 (autoři původního návrhu Central Parku – pozn. redakce) řekl, že je to stejný případ, jako kdyby otci sociální pracovnice odebraly syna a oba se shledali až po dvaceti letech.

 

Část Žižkova je zastavěna paneláky, jako například okolí Olšanského náměstí. Několikrát jste prohlásil, že se těšíte na dobu, až se budou paneláky bourat.

K prvnímu zbourání paneláku došlo v Havlíčkově Brodě. Je to podobné, jako když se v Americe zboural první mrakodrap, symbol nástupu nového uvažování. Na druhou stranu bych však paneláky nezatracoval! Je to prostor, kde mohou vznikat bohatší životy. Kolektivní bydlení přináší více vzájemných střetů.

 

David Vávra / FOTO: Filip SingerA není to spíš idealistická vize?

Jak se to vezme. Lidi k sobě stejně musí najít cestu a v kolektivu to jde logicky jednodušším způsobem. Musíte však počítat se živými společnými prostory. Panelák musí žít! Pro mě je mnohdy zajímavější pěkně natřený panelák než nové bytové projekty, které se všelijak ježatí, kroutí a předvádějí, a přitom neposkytují o moc větší luxus.

 

Jaká pro vás byla práce na návrhu barevného řešení panelového domu v pražských Hodkovičkách?

To víte? Bylo to velmi pozitivní! Šlo mi hlavně o to, aby se na fasádě objevily organické prvky. Programově jsem se vyhnul pravoúhlým tvarům, kdy se jen natřou krychle a pruhy. Chtělo to úplně jiné tvarosloví, témata noci a dne.

 

David Vávra / FOTO: Šumná městaHODNOTY STANOVUJE SPOLEČNOST

 

Váš ateliér se zaměřuje spíše na rekonstrukce, nebo na vytváření nových projektů?

Dělali jsme více rekonstrukcí, ale to je spíše náhoda. Pracovali jsme na přestavbě Švandova divadla, Dobešky nebo snad v budoucnosti i divadla na Kladně. V současnosti by se měla kolaudovat naším studiem řešená přestavba továrny Vertex v Hradci Králové, kde se původně vyráběly laminátové lodě, dnes je tam knihovna. Jde o přesný příklad projektu, který stál hodně sil a v němž se mísily dotační peníze a názory mnoha lidí. Tím pádem došlo k řadě omylů a kompromisů. Když se na dům podívám teď, tak je vše jinak, než bylo v původním plánu. Vidím jiná okna a jejich členění, jiná světla, detaily, parapety –, a přitom mi výsledek připadne dobrý. Realizační firma ale s námi vcelku komunikovala. Soukromník si řadu věcí chce raději dodělat sám. V případě zakázek od obce či státu obvykle dochází k diskusi.

 

Spíše bych čekal, že s vámi bude o projektu daleko více diskutovat soukromý zadavatel.

Ten se ale řídí svými chimérami, manželkou a náladami. Je často posedlý rychlostí. Společnost na něj vyvíjí tlak, který ho nutí k neustálým změnám. A tak vzniká chaos, který se přesouvá i do stavby samé. Na druhou stranu existují i osvícení investoři, kteří architektovi věří a řeší s ním dům až do absolutních detailů. Takových investorů si vážím a je to pro mě krásná práce.

 

Proč má u nás pojem „developer“ negativní nádech?

To není problém developera nebo architekta, ale problém celé společnosti, která tyto „hodnoty“ stanovuje. A právě společnost je potřeba kultivovat. Máme svobodu, kterou by však každý měl chápat i skrze vlastní zodpovědnost. Svoboda, kterou přetavíme do tvůrčího přístupu, nikoli do egoisticky cíleného výdělku. Pohled řady developerů, ale i kupců, nesahá za horizont dvaceti či třiceti let života stavby, ale tak do dvou či pěti let vlastního luxusu.

 

David Vávra / FOTO: FIlip SingerTedy do chvíle, než bude nutná celková rekonstrukce.

Ale to nikoho nezajímá. Důležitý je aktuální výdělek. Mít jakýkoliv výdobytek kultury nákupního košíku a každý rok odjet na lyžovačku, potápěčku, golfovačku. To je pro řadu lidí to podstatné. Rychlý život, který ústí v rychlou architekturu.

 

Nemělo by se při rozvoji města počítat i s urbanistickým konceptem, který by zohledňoval vámi zmiňovanou sociální pestrost?

My se podobnými otázkami v ateliéru také zabýváme. Investor nemá zájem na plochách, jako je náměstí, protože jsou pro něj vlastně ztrátové. Město by mělo do procesu razantněji vstoupit a povolit stavbu jen v případě, že budou růst i „městotvorné prvky“. Různá sociální skladba se musí promýšlet také ekonomicky. Struktura města může být tvořena hlavními a vedlejšími ulicemi. Ve vedlejší si postavím třeba menší dům, který pronajmu, a to mi financuje velký dům v hlavní části. Tam mohu nahoře bydlet a dole si vytvořím krámek. Když prosperuje, tak jej pak mohu přesunout i do malého domku, v němž mám nájemníky na dobu určitou. Je nutné vytvářet struktury, které umožňují přirozený vývoj a logické členění prostoru. Náměstí by mělo mít jiný charakter než hlavní ulice či menší ulička. Dnes je to většinou ekonomicky výhodná jedna ulice osázená katalogovými domy a obalená prefabrikovanými materiály, které neumějí přirozeně stárnout. Takový projekt je však nesnadné realizovat.

 

David Vávra / FOTO: Šumná městaVÁŠEŇ PRO SPORT

 

Jste stále velmi aktivním sportovcem. Jak vypadá váš trojfázový trénink?

Končím spíše u těch dvojfázových. Ty jsou však také spíš náhodné, když sednu na kolo a večer jdu s manželkou hrát beachvolejbal. Ve svém věku nějakou sportovní aktivitu potřebuji. Řeší se tím přetlak. Když navíc se sportem začnete po padesátce, tak jste na tom vlastně lépe než celoživotní sportovci. Ti se většinou s únavou tělesného materiálu zhoršují. Vy se pořád zlepšujete.

 

Nedovedu představit, že bych za den ujel na kole tři sta kilometrů jako vy.

Víte, že to jde? Vy byste to podle mě ujel z fleku s minimálním tréninkem, ale ty následky by byly strašné. Nejde ani tak o to, jestli to zvládnete, ale jak vás to zruinuje. Předtím musíte najezdit minimálně patnáct set kilometrů, jinak se budete trápit. To vám vytvoří program na celé jaro. Na podzim zase musíte běhat, abyste v zimě zvládl závody na běžkách. V mládí sice můžete vyjít z vinárny a zaběhnout maraton. Přestože vás to zničí, tak jste pořád opilecky pyšný, že jste to dokázal. Proto však není důležitý jen samotný závod, ale i příprava na něj.

 

Takže jste se nejprve zničil třemi sty kilometry a příští rok pilně trénoval?

To bylo postupné. Nejprve jsem začal jezdit na kole a další sporty se přidávaly jaksi organicky. Nezodpovědně jsem kdysi zaběhl maraton, a tím jsem se trochu poučil.

 

David Vávra / FOTO: FIlip SingerDavid Vávra se narodil 9. března 1957 v Praze. Vystudoval Staveb- ní fakultu ČVUT a následně Akademii výtvarných umění v Praze. Až do dnešních dnů žije v pražském Braníku, kde v roce 1971 spoluzaložil slavné satirické Divadlo Sklep, které i dnes slaví úspěch s bláznivými besídkami či hrou Mlýny. Proslavil se především jako herec (Kopytem sem, kopytem tam; Alles Gute v rámci České sody), ale také jako propagátor architektury v pořadu Šumná města či v aktuálním cyklu Šumné stopy, které odkrývají osudy českých architektů v zahraničí. V rámci svého architektonického ateliéru pracoval na řadě rekonstrukcí – od divadla Dobeška přes Švandovo divadlo až po letenskou restauraci Na Staré kovárně.
 

Diskuse

Názory

Chytrá města? Praha s křížkem po funusu

Chytrá města? Praha s křížkem po funusu

Alexander Bellu, místostarosta Prahy 3

Populismu? Žádná láce...

Populismu? Žádná láce...

Petr Trneček, publicista

Proměny Prahy 3

Zaniklá „Volšanka“ - první škola Žižkova

Zaniklá Olšanská škola

Původní Olšanská škola byla první „základkou“ na území dnešního Žižkova. Budovu s číslem popisným 16 jste mohli v Táboritské najít ještě koncem šedesátých let. Pak ustoupila panelové výstavbě a na její adrese dnes najdete řeznictví, restauraci Olše či drogerii PeMi. Více po kliknutí na fotografii.

Již elektrifikovaný vůz žižkovské

„Koňka“ v Prokopově ulici

Článek o čtvrté tramvajové trati v Praze, která vedla na Žižkov, otevřete po kliknutí na srovnávací fotku. (foto: Václav Víšek)

created by Anawe