Nákladové nádraží Žižkov

Magistrát chce urychlit výstavbu na nákladovém nádraží Žižkov

Pražští radní včera udělali čáru přes rozpočet žižkovské radnici a povolit stavbu na území NNŽ do roka. Podle devolpera by se první obyvatelé do nových bytů mohli stěhovat již za čtyři roky.

čtěte více
Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Žižkovská radnice není spokojená s tím, že může jen málo ovlivnit opravy chodníků na svém území a tak chce „Chodníkový program“ převzít od hlavního města. Opravy doposud zajišťuje správce komunikací TSK, radnice však

čtěte více
Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Zeď mezi Seifertovou a Chlumovou nahradí systém schodů a chodníčků. A malebné, avšak zchátralé, žižkovské schody, které byly oblíbeným místem filmařů, se promění ve svítící „hvězdnatou kaskádu.“ Pokud projdou tři změny,

čtěte více
NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

Národní filmový archiv zahajuje v pátek na Nákladovém nádraží Žižkov sérii akcí, která má tento prostor dočasně oživit. Projektem Filmová představení na kolejišti chce instituce má ze stále chátrající budovy vytvořit

čtěte více
Vizualizace plánované revitalizace Koněvova-Husitská

HN: Husitská a Koněvova - cvrkot na umolousaném bulváru

„Ošuntělé podniky, podivné existence, eldorádo podsvětí. Proměnu Koněvovy a Husitské ulice na módní bulvár a la Pařížská asi nikdo nechce, ale časy se mění i tady,“ píše magazín Hospodářských novin Ego  v aktuálním

čtěte více
Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Dneškem začíná sedmý ročník festivalu Žižkovská noc, který na dvaasedmdesát hodin oživí hospody, kavárny, kluby, divadla, kulturní centra a galerie multižánrovou produkcí.

čtěte více
Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Magistrát plánuje propojit tramvajovou trať pod Bulharem s Vinohradskou třídou kolem Wilsonova nádraží.

čtěte více
Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Třiadevadesátiletá seniorka přišla včera na Žižkově o život při střetu s popelářským vozem. K tragické události došlo odpoledne v Kubelíkově ulici.

čtěte více
Budova Nákladového nádraží Žižkov

Radnice chce umožnit využití budovy NNŽ

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) včera oznámila, že požádá o změnu územního plánu pro budovu Nákladového nádraží Žižkov. Důvodem je, aby objekt mohly využívat kulturní instituce.

čtěte více
Žižkovský masopust 2017

Žižkovský masopust včera vyvrcholil

Několik tisíc lidí, úžasné masky, performance přímo na stěně žižkovské radnice a závěrečná ohňová show. To bylo vyvrcholení Žižkovského masopustu, které se odehrálo včera večer.

čtěte více
Žižkovský masopust za dveřmi

Žižkovský masopust za dveřmi

Nejstarší z pražských masopustů začíná již tento víkend. Návštěvníky čeká pouť na Jiřáku, zabijačkové hody i tradiční průvod maškar v úterý před Popeleční středou ulicemi Prahy 3. Program pamatuje na děti i na seniory.

čtěte více
Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

„Možná někdo stále říká, že jsem šílený a měl bych se stydět, ale já nemám pocit, že bych se měl omlouvat nebo říkat, že se mi to nepovedlo. Udělal jsem to nejlépe, jak jsem mohl,“ řekl v rozhovoru pro Žižkovské listy

čtěte více
Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Přesně před 25 lety, 17. února 1992, byl slavnostně otevřen futuristický vysílač v Mahlerových sadech. Dominanta Žižkova a celé metropole od architekta Václava Aulického vzbuzovala emoce a vzbuzuje je dodnes. I světová

čtěte více
Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 dnes otevřela do další sezóny farmářské trhy na Jiřáku. Poprvé v sedmileté historii je však bude žižkovská radnice provozovat sama bez komerčního zprostředkovatele. Městská část se k tomu odhodlala poté, co se

čtěte více
První elektrobusy zamíří na Žižkov

První elektrobusy zamíří na Žižkov

Ekologické elektrobusy se na pravidelné lince poprvé objeví na Žižkově. Dopravní podnik je totiž hodlá nasadit na lince 207 z centra na Prahu 3. Půjde celkem o 14 moderních vozů a v ulicích by se měly objevit napřesrok.

čtěte více
foto HZS Praha

Noční požár na Jarově vyhnal z domu 37 lidí, jeden zemřel

Při nočním požáru obytného domu na Jarově hasiči zachránili patnáct lidí, dalších dvaadvacet evakuovali. Majitel bytu, kde požár vypuknul, zemřel. Příčina zatím není jasná

čtěte více
Radnice chce být na pořádání farmářských trhů připravena do 14 dnů

Radnice chce být na farmářské trhy připravena do 14 dnů

Do čtrnácti dnů chce mít žižkovská radnice vše připraveno na pořádání farmářských trhů na náměstí Jiřího z Poděbrad. Po dnešním jednání rady městské části to uvedl zástupce starosty Rada MČ Prahy 3 Alexander Bellu

čtěte více
Na jaře začne přeměna Koněvky na bulvár

Koněvka se začne měnit na bulvár

Už letos má začít rozsáhlá rekonstrukce Husitské ulice a Koněvovy třídy, která má proměnit jednu z hlavních žižkovských tepen v úseku od Trocnovské ulice až nahoru k Ohradě. Včera místostarostka Prahy 3

čtěte více
Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Mimořádné zastupitelstvo včera odmítlo prodloužení smlouvy na provoz obecního farmářského tržiště firmě Archetyp. Organizaci převezme radnice sama prostřednictvím své dceřiné společnosti. Jednání se zúčastnilo několik

čtěte více
Foto: Česká televize

Rosťa Osička: Život mezi ringem a malířským štětcem

Bydlí dnes sice v Karlíně, ale v Praze 3 trénuje box a maluje. Navíc je dvojnásobným Žižkovákem. Dětství prožil v Moravském Žižkově na Břeclavsku, přes Slovensko a olomouckou Duklu se pak dostal

čtěte více
Radnice asi zruší výběrové řízení na faramatrhy Jiřák, provozat je má městská část

Radnice zruší tendr na farmatrhy, provozovat je bude asi sama

Mětská část zruší již proběhlou soutěž na provozovatele farmářských trhů. Na Facebooku to oznámil zástupce starosty pro kulturu Alexander Bellu (ODS). Zároveň informoval, že navrhne radě, aby organizaci trhů zajišťovala

čtěte více
Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Levicoví aktivisté z Autonomního centra Klinika mají podle nepravomocného rozhodnutí soudu vyklidit budovu v Jeseniově ulici. Soud odmítl námitky squtterů, že objekt nadále využívají v rámci občanské neposlušnosti,

čtěte více
Jan Míka, tvůrce animovaného filmu Jsme přece lidi

Výběr evropských krátkých „animáků“ pro děti v Aeru

Mimořádnou nabídku představí tradiční nedělní odpolední představení v žižkovském artovém kině Aero 22. ledna. V rámci festivalu Prague Shorts zde proběhne promítání sedmi krátkých dětských filmů z dílny současných

čtěte více
Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Mohutnou kampaň na podporu výstavby nové galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy na žižkovském Vítkově rozjela v minulých dnech žižkovská radnice, která na podporu projektu založila nadační fond. Proti

čtěte více
ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

Jeho film Pražská pětka udělal z recesistického divadelního spolku Sklep před desítkami let národní fenomén. Stál u zrodu žižkovské hudební a divadelní scény v Paláci Akropolis, z projektu však

čtěte více
Velká farmářská válka

Velká farmářská válka

Rada městské části ve výběrovém řízení vybrala nového provozovatele farmářského tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad. Kolem tendru se v minulém týdnu rozpoutal nespoutaný konkurenční i politický boj.

čtěte více
Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která je od letoška novým majitelem kliniky v Jeseniově ulici,  v prosinci zkontrolovali budovu obsazenou squattery. Podle nich je objekt ve velmi znepokojivém

čtěte více
Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Na bývalém stadionu Viktorie Žižkov po létech chátrání projde obnovou hlavní tribuna, střídačky i přístupové cesty, výměny se dočkají vysloužilá okna. Fotbalový stadion koupila v minulém volebním období za kontroverzních

čtěte více
Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Již přes dva měsíce odmítá žižkovská radnice zdůvodnit strategické veletoče kolem struktury obecních společností, které spravují obecní majetek za stovky milionů korun. Na otázky Žižkovských listů starostka

čtěte více
Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) je třetí nejoblíběnější nejvyšší představitelkou městských částí v rámci české metropole. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury Phoenix research, který probíhal v červenci.

čtěte více
Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Až do 15. září budou v souvislosti s pokračováním celkové rekonstrukce a přestavby křižovatky ulic Prokopova-Rokycanova-Jeseniova probíhat v lokalitě uzavírky, omezení a změny v MHD. Zde je jejich přehled:

čtěte více
Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkovská radnice schválila rozšíření městského kamerového systému v Praze 3 o tři další stanoviště. Nově budou pod dohledem Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí a cyklostezka u Tachovského náměstí.

čtěte více
Hrrr na ně! Na Vítkov

Hrrr na ně! Na Vítkov

Již počtvrté v novodobé historii poženou Husité z vrchu Vítkov křižáky.

čtěte více

Josef Klíma: Klasická galerka už neexistuje

Petr Hamšík / 19.1.2014
Josef Klíma: Klasická galerka už neexistuje

Natočil nespočet investigativních reportáží, v nichž odkrýval pozadí těch největších kriminálních kauz devadesátých let. Pro veřejnost objevil mnohé velké tuneláře. Reportér, scénárista, spisovatel a hudebník Josef Klíma má dar klást zdánlivě obyčejné otázky a probudit i v těch největších gaunerech pocit, že jim rozumí. A tak mu na kameru promlouvají lidé, kteří by jinému novináři neřekli ani slovo. Ostatně když ještě pracoval v redakci pořadu Na vlastní oči, jednal s každým začínajícím reportérem obdobně. Téměř otcovsky a s pochopením. 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerPRVNÍ GENERACE NOVINÁŘŮ-DETEKTIVŮ

 

Je pravda, že jako jeden ze zakladatelů týdeníku Reflex jste začal vytvářet a rozvíjet pátrací, respektive investigativní žurnalistiku, která do té doby existovala jen v zahraničí?

Vlastně jsem s pátrací žurnalistikou začal už za komunistů, a to při psaní knihy Brutalita. Je v ní kapitola o slavném případu z ústavu v Měděnci, který Filipu Renčovi posloužil jako námět pro film Rekviem pro panenku. Právě tehdy jsem si poprvé uvědomil úskalí pátrací žurnalistiky v nesvobodném státě. Je pravda, že jsem měl k dispozici vyšetřovací spisy, hovořil jsem se zainteresovanými policisty, se soudcem i se ženami, které v případu figurovaly. Nemohl jsem se ovšem dostat úplně ke všem a vytvořil jsem určitý obraz poměrů v tamním ústavu, a to se mi vrátilo o deset let později jako bumerang.

 

Proč?

Najednou jsem se dozvěděl, že situace v ústavu nebyla tak strašná. Vychovatelky nebyly takové sadistky a vše ovlivnil především fakt, že tehdejší straničtí funkcionáři chtěli hlavně zakrýt nepořádek. Za komunismu bylo možné dělat pátrací žurnalistiku jen zčásti. Buď vám hrozilo, že narazíte, nebo že situaci nepopíšete zcela pravdivě.

 

Podobné překážky jste v devadesátých letech asi překonávat nemusel.

Ne. Ale když jsme začínali s Reflexem, tak jsme vůbec netušili, že se to nazývá pátrací či investigativní žurnalistika. Jen jsme chtěli mnohé věci odkrýt. Byli jsme na druhou stranu ovlivněni zažitými novinářskými postupy, které si mnozí během čtyřiceti let totality nastřádali. Situace se však najednou změnila, složitě jsme zjišťovali, co je pravda, dezinformace, polopravda, nebo kdo je či není estébák. Ověřování informací bylo velmi složité. Na druhou stranu docházelo k situacím, kdy jsem si s určitým materiálem nevěděl rady a mohl jsem jej donést k Jánu Langošovi, tehdejšímu federálnímu ministrovi vnitra. Ten mi za týden sdělil: „Tady a tady ten člověk lže.“ Tečka. Neřekl mi však, v čem lže konkrétně.

 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerTo by dnes šlo jen těžko.


Tehdy ještě neexistovali tiskoví mluvčí ani lobbisti, a tak jsme k lidem ve vládě měli blízko. Vše bylo jednodušší, ale zároveň divočejší. Mohli jsme častěji dostat přes držku, jelikož zločinecké struktury devadesátých let byly daleko brutálnější. Auta létala do vzduchu, střílelo se…

 

Je možné, že tato tvrdá zločinecká linie úplně vymizela?

Nevymizela. Má ovšem nadstavbu, která je daleko horší. Prorostla do politického prostředí, jak ukazují kupříkladu Mrázkovy odposlechy. Zločinci se dnes snaží koupit si všechny politiky a nezáleží na tom, na jaké straně spektra se pohybují. Občas totiž dojde k “přepólování moci“, jako tomu bylo minulý rok v listopadu na pražském magistrátu. Vždy jde o přerozdělení majetku. Vše je mnohem sofistikovanější a drsní chlápci jsou posíláni daleko přesněji a cíleněji.

 

To znamená, že jsou jen méně viditelní?

Určitě, a zasahují převážně u lidí, kteří se nedají koupit či zastrašit. Je to podobné jako u antibiotik, která byla dříve širokospektrální a dnes jsou zaměřena jen na jednu nemoc. Někomu dáme přes hubu a někdo se prostě ztratí. Bezpečnostní agentury na vás třeba najdou nějaké kompromitující materiály, a pokud ne, snadno si je vyrobí. Pro jedince je současná situace pořád stejná jako před deseti lety. Pro společnost je však mnohem nebezpečnější.

 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerKteří novináři jsou podle vás zakladateli pátrací žurnalistiky u nás?

Zmínil bych nejprve jméno člověka, který se o pátrací žurnalistiku zasloužil již za komunismu a dnes je prakticky neznámý. Byl to Josef Velek, jenž pracoval na akcích sdružení Brontosaurus v rámci Mladého světa. Ekologie byla snad jediné pole, kde bylo možné režim alespoň trochu kritizovat. Tamhle se porazil strom, jinde zase ilegálně vypustili splašky. Mladý svět měl na rozdíl od jiných periodik trochu jinou pozici. Šéfredaktorkou tehdy byla Olga Čermáková, sama kovaná komunistka, jejíž manžel působil na pražském Městském výboru Komunistické strany Československa. Dokázala díky tomu prosadit věci, které by jinde neprošly, a ona nad nimi držela ochrannou ruku. To byl jeden z důvodů, proč mohl Radek John psát reportáže o feťácích.

 

Kdo další se zasloužil o svobodnou investigativní žurnalistiku u nás?

V Reflexu se dala dohromady skupina investigativních novinářů „první generace“. Patří do ní lidé jako Standa Motl, Sabina Slonková (MF DNES), Jirka Doležal nebo Jaroslav Spurný, který však působil i v dalším známém časopise – Respektu. Výraznou osobností pátrací žurnalistiky byla a je ostravská novinářka Jana Lorencová, která jako první sledovala kauzu lehkých ropných olejů. Také ji jako první žurnalistku kvůli její práci zbili! Dnes je to již dáma v letech, která se však pátrací novinařině nevyhýbá. V devadesátých letech byli dnes známí novináři jako Kroupa nebo Kmenta mladíci, kteří chodili ještě na gympl.

 

Jaké periodikum jde podle vás stále ve stopách pravé investigativní žurnalistiky?

Určitě Respekt a Mladá fronta. Tam shromáždili investigativní novináře, dali jim zázemí, a v případě Mladé fronty vytvořili i samostatnou investigativní sekci, v níž pracuje Janek Kroupa, Jaroslav Kmenta nebo Tomáš Syrovátka. U investigativců je totiž podstatné, aby měli důvěru svého šéfa. To byl případ Reflexu i pořadu Na vlastní oči, přestože v posledních letech jsme již pociťovali jisté nenápadné tlaky. Šéf od vás musí odklonit všechny vnější vlivy, žaloby a podobné věci, abyste se mohl věnovat jen své práci.

 

Josef Klíma s Jankem Kroupou / FOTO: redakceA měl dostatek času!

Přesně tak. Jsou věci, o nichž vědí jen dva či tři lidé, a jedním z nich je vždycky šéfredaktor, kterému musíte stoprocentně věřit. Noviny zpravidla vedou lidé z branže, tedy novináři, což je proti televizi obrovská výhoda. V televizích mají hlavní slovo manažeři, jejichž hlavním cílem je vydělat peníze, ne dodržovat novinářskou svobodu. Mají své finanční zájmy, za něž odpovídají akcionářům, zatímco šéfredaktoři v novinách vědí, že dobrá práce je důležitější než peníze. Mezi ostatními periodiky pozoruji zlepšení u Lidových či Hospodářských novin. Reflex má velké výkyvy. Chvilku je bulvárnější, chvíli zase investigativní. Teď se nachází v bulvárnější fázi, přestože přibližně před rokem měl zářivé období.

 

Co byste poradil začínajícímu investigativnímu novináři?

Nejspíše to, aby šel na praxi někam, kde se nejvíc naučí. Přestože jsem sám vystudoval novinářskou fakultu, tak bylo pro mě nejpodstatnější působení v Mladém světě. Jako eléva mě tehdy vzal pod svá křídla nejslavnější český reportér Rudolf Křesťan. Na škole vás naučí základy psychologie i teorie literatury, což je pro základy novinařiny asi dobré, přesto to v praxi mnohdy ztrácí smysl. Fakulta vás psát nenaučí.

 

SÍLA DOBRÉ REPUTACE

 

Díky vaší novinářské práci vám lidé hodně věří.

Dnes už jsem tak starý, že mi nejde o nic jiného, než abych zemřel s dobrou reputací. Bohatší už nebudu, a ani o to nestojím. Potřebu větší slávy také nemám, takže zůstává jen dobrá pověst, díky které mi lidé věří.

 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerTo ovšem už dávno neplatí o vašem letitém novinářském kolegovi Radku Johnovi.

Když vstupoval do politiky, tak jsem mu říkal: „Chceš, aby na tebe lidé vzpomínali jako na dobrého novináře, nebo jako na blbýho politika?“ A on si vybral. Důvěryhodnost je pro mě důležitá i v tom, že se na mě obrací spousta lidí a vědí, že je neshodím, neudám a nepotopím. Jednám s nimi ale na rovinu, protože když vám někdo chce oznámit trestný čin, tak mu musíte předem říci, že to budete muset nahlásit. Nesmíte jej nejdříve vyzpovídat a pak ho udat. Ale v situaci, kdy zjistím, že je určitý úředník zkorumpovaný, mohu poslat figuranta, který jej prozkouší. Tehdy nemusím dopředu nikomu nic hlásit.

 

Jaké pravidlo tedy při své práci absolutně ctíte?

Svým mlčením nesmím nikdy nikoho ohrozit. My jsme často tvrdili, že svou oznamovací povinnost vykonáváme prostřednictvím média. Ve chvíli, kdy budu mít informaci, že se chystá závažný trestný čin, tak ji samozřejmě předám policii.

 

Ještě se vraťme k tématu “důvěryhodnosti“. Je podle vás možné, aby novinář vykonával zároveň politickou funkci?

Ne, v žádném případě. Novinář si tím zavírá dveře. Například gynekolog Svoboda se ve chvíli, kdy odejde z politiky, může vrátit ke své původní profesi. Kupříkladu Vladimír Mlynář, kdysi známý reportér i šéfredaktor Respektu a pozdější ministr informatiky, je už navždy diskvalifikován pro práci novináře. I proto jsem nikdy nepřemýšlel o tom, že bych vstoupil do politiky. Musel bych své řemeslo navždy opustit. Nevím, zda si to plně uvědomuje Radek John. Ale řekl bych, že ano. Také se už nemůže vrátit zpět.

 

Protože už nemá onu důvěru?

Nemohl by být nestranný. O kultuře, o sportu či o víně by samozřejmě psát mohl.

 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerODTAJNĚNÁ EXPOZITURA

 

Společně s Jankem Kroupou jste pracovali na scénáři k seriálu Expozitura, který na podzim 2011 odvysílala Nova. Produkční část však trvala velmi dlouho, téměř tři roky. Jaké měl seriál ohlasy?

Nečekaně dobré. Nedávno měla Nova svůj večírek, kam již pochopitelně s Jankem Kroupou nechodíme. Přesto nám najednou zavolali, zda bychom mohli přijít a převzít cenu za Expozituru. Všichni zaměstnanci totiž vyplňovali formulář, v němž měli vybrat nejlepší pořad, který televize v uplynulém roce vysílala. A oni se rozhodli právě pro Expozituru, což mě neobyčejně překvapilo – a zároveň potěšilo. Všechno jsou to lidé od fochu. Nečekal jsem ani vysokou sledovanost, protože proti Ordinaci v růžové zahradě je to trošku příběhový chaos se dvěma časovými linkami a bez lineárního vyprávění.

 

Nova vysvětlovala tříletý odklad ve vysílání Expozitury ekonomickou krizí. Nebylo to spíš kvůli posledním parlamentním volbám?

To si nemyslím. My jsme vysílali hodně politických reportáží v pořadu Na vlastní oči, kde bych chápal, kdyby je někdo chtěl zastavit. V případě fikce je to jiné. Té se každý může vysmát.

 

Scénář k Expozituře se prodal do Spojených států, Francie a Ruska. Budete mít nějaký vliv na výslednou podobu seriálu?

Vůbec žádnou. Ani nevíme, jestli ho budou točit. Došlo totiž k tomu, že si předkoupili práva pro případ, že by došlo k natáčení. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby zazvonil telefon a tam se ozvalo: „Chlapci, je to skvělý, nechcete přiletět do Los Angeles a pomoci nám při produkci?“

 

V současnosti připravujete nový seriál, tentokrát z prostředí fiktivního týdeníku. Inspirovala vás při psaní scénáře práce v Reflexu?

Scénář je dávno hotový a inspiruje se pozdějším obdobím Reflexu, nikoli jeho začátky. Začal jsem ho psát dokonce před třemi lety a od té doby v televizi leží a bohužel stárne.

Zásadním rozporem příběhu je situace, kdy máte týdeník podobný Reflexu či Instinktu, a on jde nákladově dolů. Samozřejmě se objeví snahy zvýšit prodejnost – a hlavní cestou se zdá větší míra bulvarizace. Střetává se tak mladá generace, která jde více cestou bulváru, se starými novinářskými ještěry, kteří chtějí udržet při životě poctivé řemeslo. Každý má nakonec svůj díl pravdy. Ve střetu dvou novinářských generací se odehrávají jednotlivé politické a ekonomické kauzy.

 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerVíte kdy a jestli vůbec půjde seriál do výroby?

Stále to nevím. Přesto doufám, že se vedení televize rozhoupe. Zvláště teď, když můj triptych Vetřelci a lovci od Filipa Renče zaznamenal vysokou sledovanost srovnatelnou s Expoziturou na Nově. Scénář k seriálu rozvíjí výsostně veřejnoprávní téma – bulvarizaci médií. Doufám, že si nové vedení České televize řekne, že mají text od dobrého autora a dají projektu zelenou. A třeba budou mít jiné scénáře, mladé talenty, a vše staré se zahodí. Uvidíme.

 

TLAK NA VLASTNÍ OČI

 

Po zániku pořadu Na vlastní oči přiznal Radek John veřejně fakt, že ke konci existence pořadu se objevily velmi silné tlaky proti odvysílání některých reportáží.

Ty reportáže se také nezveřejnily, a to byl nejspíše také jeden z důvodů, proč pořad zanikl.

 

Předtím jste tlakům na neodvysílání některých reportáží vystaveni nebyli?

Samozřejmě byli. Ale vždy jsme to ustáli. Bral jsem to jako součást naší profese. V tomhle kontextu bych citoval Arnošta Lustiga, který kdysi říkal, že v americké ústavě je velmi podstatný dodatek o svobodě tisku. To však neznamená, že jej všichni respektují. A měl pravdu. Novinář dodatek používá jen jako palici na lidi, kteří chtějí něco cenzurovat nebo zatajit. Ani v Americe, kolébce demokracie, volnosti názorů a svobody, to není se svobodou tisku jednoduché. Tlakům by měl být ale vystaven především šéfredaktor. Už jsem to zmiňoval: redaktor se musí plně věnovat tomu, jak vystavět svůj článek nebo reportáž.

 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerTo znamená, že tlakům byl vystaven Radek John jako šéfredaktor pořadu?

V posledním období pořadu Na vlastní oči už ne. Tehdy byl naším šéfredaktorem Martin Ondráček, šéf zpravodajství Novy. Poslední léta pod zpravodajstvím jsme se cítili jako v protektorátu. Už jsme nebyli zcela svéprávní.

 

Není paradoxní, že Radek John sbíral za pořad Na vlastní oči ceny TýTý, přestože sám už reportáže nenatáčel?

To je ale zákon televize, kde na diváky působí především to, jak vypadáte a jak mluvíte. U investigativního novináře jsou parametry jasné. Musí být hrdinou s hlubokým hlasem, uhrančivým pohledem, ostře řezanou vousatou tváří a dikcí, jako by oznamoval třetí světovou válku. To jsou faktory, na které divák slyší. Se skutečnou prací to však nemá nic společného. TýTý je cena za popularitu. Já si mnohem více vážím Ceny Ferdinanda Peroutky.

 

Přesto jste nakonec cenu TýTý před dvěma lety získal. Není to ocenění i za léta práce pro pořad Na vlastní oči?

No jistě! To máte jako u Gotta, který nevydává rok co rok novou desku, a přesto využívá setrvačnosti.

 

REPORTÁŽE, REPORTÁŽE, REPORTÁŽE...

 

Účastníte se také mnoha besed s žáky škol v celé České republice. Mluvíte s nimi o své práci i o kriminalitě. Setkáváte se při besedách někdy s příběhy z druhé strany, které vás překvapí, nebo jsou nosné pro vaši práci?

To se stává často. Naposledy v Klatovech za mnou přišla učitelka, že jejího invalidního známého napálili a připravili o byt. Věděl jsem, že tady je třeba jednat rychle a případ vyřešit spíše zpravodajsky. Spojil jsem jej tedy přímo se zpravodajstvím Primy. Takový příběh totiž lze převyprávět ve třech minutách. A už ten den večer šla reportáž do vysílání a případ se začal řešit. To je také hlavní důvod, proč svou práci dělám. V poslední době mě ani nebaví psát fiktivní příběhy, jelikož současné ponoření do reality mě dokonale uspokojuje. Natáčím podobný počet reportáží jako v pětadevadesátém, což s sebou na jednu stranu nese zdravotní komplikace (Josefu Klímovi opakovaně selhalo srdce – pozn. redakce), a na druhou velké uspokojení.

 

Josef Klíma / FOTO: Filip SingerNatáčíte ale veskrze reportáže smutné a často i tragické.

Vyvolávají však pozitivní reakci, což je to podstatné. Samozřejmě bychom rádi vysílali pozitivní věci, ale máme především smutná témata, jimiž nás lidé bombardují. Až začnou posílat především veselé příběhy, tak je budeme i natáčet.

 

Tak toho se asi nedočkáme. Otázka ovšem směřovala jinam. Na pozitivních příbězích přece byla vlastně postavena koncepce Soukromých dramat.


Ale takovou koncepci jsme měli i v pořadu Na vlastní oči. První reportáž byla většinou něco velkého, jako je kauza pandurů či tatrovek. Druhá se odvíjela jako příběh, kdy třeba zemřel kluk, a nevědělo se, zda doktor nenese zodpovědnost za jeho smrt. Objevoval se vám obecnější problém práce mladých lékařů bez atestací a dostatečného dohledu. No a třetí reportáž bývala o něčem bizarním či alternativním. Natáčeli jsme kupříkladu bezdomovce, kteří žili na hřbitově, nebo podvodného výběrčího parkovného „oblbujícího“ cizince, a přitom nepostižitelného, jelikož měl papíry na hlavu. Třetí reportáž měla vyvážit ty dvě předchozí, aby se divák nešel hned oběsit. Fakt je, že třetích reportáží máme málo a tragédie převažovaly a převažují.

 

Ke spolupráci s Jankem Kroupou jste poznamenal, že jste na rozdíl od něj poznamenán minulým režimem…
… zbržděnej!

 

Josef Klíma / FOTO: redakceTedy zbržděnej. Dobře si to pamatujete!

Já tím chtěl říci, že jsem byl „zbržděnej“ v tom slova smyslu, že Janek mohl jít do všeho naplno od dvaceti let, zatímco já až od čtyřiceti. Následujících dvacet let ztratíte tím, že se učíte jazyk a cestujete po světě, což byste jinak měl dávno vyřešené. Ideálně byste od osmnácti do pětadvaceti jezdil po světě, naučil byste se jazyk přirozenou cestou, nasál do sebe všechny vědomosti, abyste je pak zúročil ve vlastní tvorbě. Celá moje generace tohle už nikdy nedožene.

 

ZLOČINCI (NEJEN) ZE STARÉ GARDY

 

Měl jste v rámci svých reportáží v hledáčku i Žižkov? 

V podstatě ani ne. Když projíždím Prahou, tak se mi většinou vybavuje, kde se stala vražda nebo jiný kriminální čin. Na Žižkově jsem toho ale moc nenatočil. To je čtvrť, kam chodím kvůli jiným věcem. Především do Divadla Járy Cimrmana.

 

Stará galerka a Fešák Hubert. To je příklad určité romantizace zločinců, s níž máte také své zkušenosti. Třeba takový Kajínek…

Kajínek je ale něco jiného. To už nejsou skořápky (stará pouliční hazardní hra – pozn. redakce). Zločinci ze staré gardy zase tolik neubližovali, a pokud ano, tak by se to dalo, až na malé výjimky, s úsměvem přejít. U Kajínka stále zůstává nezodpovězená otázka, zda vraždil či nikoli. A to je mnohem závažnější. Přesto si jej lidé zromantizovali. Nechápu proč.

 

Josef Klíma / FOTO: redakceNení to dáno mediálním obrazem člověka-hrdiny, který dokázal za dramatických okolností utéci z vězení?

Jeho útěk byl velmi podstatný. Nikomu totiž neublížil, netekla přitom krev, a díky tomu vše můžeme posuzovat jako nebývalý sportovní výkon. Tím Kajínek v očích veřejnosti ponížil policii a justici, kterou lidé nemají moc v lásce. Když se v jeho případě navíc objevilo mnoho podezřelých míst, najednou si říkáte: „Co když nevraždil, co když je nevinný?“ Všem ale zdůrazňuji, že jde o zločince, bytaře, který okradl spousty lidí.

 

Co se vám vybaví při slovním spojení „galerka roku 2012“?

To už není prvorepubliková galerka, s níž bojoval rada Vacátko. Dnes jde o velmi sofistikované spojení různých vrstev. Dole je vojsko a nahoře lidé s bílými límečky a offshorovými společnostmi na Panenských ostrovech, kde provádějí různé zlodějiny. Vojáci se dnes používají jen na zastrašení. Klasická galerka už neexistuje. Lidé z kriminálu mi mnohokrát potvrdili, že zlodějská čest galerky zmizela. V kriminále jste třeba nikdy nemohl okrást někoho, kdo s vámi byl na cele. Kdybyste to udělal, tak by vám zlámali prsty. Dnes se zločinci okrádají vzájemně i na celách, a to by dřívější galerka nikdy nedopustila.

 

 

Josef Klíma se narodil 19. března 1951 a je jedním z nejznámějších českých reportérů. Spoluzakládal týdeník Reflex, kde v letech 1990–1992 zastával pozici šéfreportéra. Nejvíce se proslavil jako reportér pořadu Na vlastní oči, kde pracoval patnáct let, tedy po celou dobu jeho existence. V současnosti jej můžete vidět především v pořadu televize Prima s názvem Soukromá dramata, který připravuje společně s Jankem Kroupou. Je autorem mnoha knih (například Náruživost, Brutalita, Loď s otroky) a televizních scénářů (Vlna, Expozitura, Vetřelci a lovci nebo Jsi mrtvej, tak nebreč).

 

Diskuse

Proměny Prahy 3

Již elektrifikovaný vůz žižkovské

„Koňka“ v Prokopově ulici

Článek o čtvrté tramvajové trati v Praze, která vedla na Žižkov, otevřete po kliknutí na srovnávací fotku. (foto: Václav Víšek)

Chelčického ulice za hotelem Olšanka

Chelčického ulice za hotelem Olšanka

Komunistický plán na přestavbu Žižkova na panelákové sídliště některé ulice vymazal z mapy Prahy 3, některé změnil k nepoznání. Více po kliknutí na obrázek.

created by Anawe