Nákladové nádraží Žižkov

Magistrát chce urychlit výstavbu na nákladovém nádraží Žižkov

Pražští radní včera udělali čáru přes rozpočet žižkovské radnici a povolit stavbu na území NNŽ do roka. Podle devolpera by se první obyvatelé do nových bytů mohli stěhovat již za čtyři roky.

čtěte více
Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Žižkovská radnice není spokojená s tím, že může jen málo ovlivnit opravy chodníků na svém území a tak chce „Chodníkový program“ převzít od hlavního města. Opravy doposud zajišťuje správce komunikací TSK, radnice však

čtěte více
Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Zeď mezi Seifertovou a Chlumovou nahradí systém schodů a chodníčků. A malebné, avšak zchátralé, žižkovské schody, které byly oblíbeným místem filmařů, se promění ve svítící „hvězdnatou kaskádu.“ Pokud projdou tři změny,

čtěte více
NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

Národní filmový archiv zahajuje v pátek na Nákladovém nádraží Žižkov sérii akcí, která má tento prostor dočasně oživit. Projektem Filmová představení na kolejišti chce instituce má ze stále chátrající budovy vytvořit

čtěte více
Vizualizace plánované revitalizace Koněvova-Husitská

HN: Husitská a Koněvova - cvrkot na umolousaném bulváru

„Ošuntělé podniky, podivné existence, eldorádo podsvětí. Proměnu Koněvovy a Husitské ulice na módní bulvár a la Pařížská asi nikdo nechce, ale časy se mění i tady,“ píše magazín Hospodářských novin Ego  v aktuálním

čtěte více
Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Dneškem začíná sedmý ročník festivalu Žižkovská noc, který na dvaasedmdesát hodin oživí hospody, kavárny, kluby, divadla, kulturní centra a galerie multižánrovou produkcí.

čtěte více
Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Magistrát plánuje propojit tramvajovou trať pod Bulharem s Vinohradskou třídou kolem Wilsonova nádraží.

čtěte více
Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Třiadevadesátiletá seniorka přišla včera na Žižkově o život při střetu s popelářským vozem. K tragické události došlo odpoledne v Kubelíkově ulici.

čtěte více
Budova Nákladového nádraží Žižkov

Radnice chce umožnit využití budovy NNŽ

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) včera oznámila, že požádá o změnu územního plánu pro budovu Nákladového nádraží Žižkov. Důvodem je, aby objekt mohly využívat kulturní instituce.

čtěte více
Žižkovský masopust 2017

Žižkovský masopust včera vyvrcholil

Několik tisíc lidí, úžasné masky, performance přímo na stěně žižkovské radnice a závěrečná ohňová show. To bylo vyvrcholení Žižkovského masopustu, které se odehrálo včera večer.

čtěte více
Žižkovský masopust za dveřmi

Žižkovský masopust za dveřmi

Nejstarší z pražských masopustů začíná již tento víkend. Návštěvníky čeká pouť na Jiřáku, zabijačkové hody i tradiční průvod maškar v úterý před Popeleční středou ulicemi Prahy 3. Program pamatuje na děti i na seniory.

čtěte více
Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

„Možná někdo stále říká, že jsem šílený a měl bych se stydět, ale já nemám pocit, že bych se měl omlouvat nebo říkat, že se mi to nepovedlo. Udělal jsem to nejlépe, jak jsem mohl,“ řekl v rozhovoru pro Žižkovské listy

čtěte více
Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Přesně před 25 lety, 17. února 1992, byl slavnostně otevřen futuristický vysílač v Mahlerových sadech. Dominanta Žižkova a celé metropole od architekta Václava Aulického vzbuzovala emoce a vzbuzuje je dodnes. I světová

čtěte více
Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 dnes otevřela do další sezóny farmářské trhy na Jiřáku. Poprvé v sedmileté historii je však bude žižkovská radnice provozovat sama bez komerčního zprostředkovatele. Městská část se k tomu odhodlala poté, co se

čtěte více
První elektrobusy zamíří na Žižkov

První elektrobusy zamíří na Žižkov

Ekologické elektrobusy se na pravidelné lince poprvé objeví na Žižkově. Dopravní podnik je totiž hodlá nasadit na lince 207 z centra na Prahu 3. Půjde celkem o 14 moderních vozů a v ulicích by se měly objevit napřesrok.

čtěte více
foto HZS Praha

Noční požár na Jarově vyhnal z domu 37 lidí, jeden zemřel

Při nočním požáru obytného domu na Jarově hasiči zachránili patnáct lidí, dalších dvaadvacet evakuovali. Majitel bytu, kde požár vypuknul, zemřel. Příčina zatím není jasná

čtěte více
Radnice chce být na pořádání farmářských trhů připravena do 14 dnů

Radnice chce být na farmářské trhy připravena do 14 dnů

Do čtrnácti dnů chce mít žižkovská radnice vše připraveno na pořádání farmářských trhů na náměstí Jiřího z Poděbrad. Po dnešním jednání rady městské části to uvedl zástupce starosty Rada MČ Prahy 3 Alexander Bellu

čtěte více
Na jaře začne přeměna Koněvky na bulvár

Koněvka se začne měnit na bulvár

Už letos má začít rozsáhlá rekonstrukce Husitské ulice a Koněvovy třídy, která má proměnit jednu z hlavních žižkovských tepen v úseku od Trocnovské ulice až nahoru k Ohradě. Včera místostarostka Prahy 3

čtěte více
Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Mimořádné zastupitelstvo včera odmítlo prodloužení smlouvy na provoz obecního farmářského tržiště firmě Archetyp. Organizaci převezme radnice sama prostřednictvím své dceřiné společnosti. Jednání se zúčastnilo několik

čtěte více
Foto: Česká televize

Rosťa Osička: Život mezi ringem a malířským štětcem

Bydlí dnes sice v Karlíně, ale v Praze 3 trénuje box a maluje. Navíc je dvojnásobným Žižkovákem. Dětství prožil v Moravském Žižkově na Břeclavsku, přes Slovensko a olomouckou Duklu se pak dostal

čtěte více
Radnice asi zruší výběrové řízení na faramatrhy Jiřák, provozat je má městská část

Radnice zruší tendr na farmatrhy, provozovat je bude asi sama

Mětská část zruší již proběhlou soutěž na provozovatele farmářských trhů. Na Facebooku to oznámil zástupce starosty pro kulturu Alexander Bellu (ODS). Zároveň informoval, že navrhne radě, aby organizaci trhů zajišťovala

čtěte více
Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Levicoví aktivisté z Autonomního centra Klinika mají podle nepravomocného rozhodnutí soudu vyklidit budovu v Jeseniově ulici. Soud odmítl námitky squtterů, že objekt nadále využívají v rámci občanské neposlušnosti,

čtěte více
Jan Míka, tvůrce animovaného filmu Jsme přece lidi

Výběr evropských krátkých „animáků“ pro děti v Aeru

Mimořádnou nabídku představí tradiční nedělní odpolední představení v žižkovském artovém kině Aero 22. ledna. V rámci festivalu Prague Shorts zde proběhne promítání sedmi krátkých dětských filmů z dílny současných

čtěte více
Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Mohutnou kampaň na podporu výstavby nové galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy na žižkovském Vítkově rozjela v minulých dnech žižkovská radnice, která na podporu projektu založila nadační fond. Proti

čtěte více
ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

Jeho film Pražská pětka udělal z recesistického divadelního spolku Sklep před desítkami let národní fenomén. Stál u zrodu žižkovské hudební a divadelní scény v Paláci Akropolis, z projektu však

čtěte více
Velká farmářská válka

Velká farmářská válka

Rada městské části ve výběrovém řízení vybrala nového provozovatele farmářského tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad. Kolem tendru se v minulém týdnu rozpoutal nespoutaný konkurenční i politický boj.

čtěte více
Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která je od letoška novým majitelem kliniky v Jeseniově ulici,  v prosinci zkontrolovali budovu obsazenou squattery. Podle nich je objekt ve velmi znepokojivém

čtěte více
Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Na bývalém stadionu Viktorie Žižkov po létech chátrání projde obnovou hlavní tribuna, střídačky i přístupové cesty, výměny se dočkají vysloužilá okna. Fotbalový stadion koupila v minulém volebním období za kontroverzních

čtěte více
Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Již přes dva měsíce odmítá žižkovská radnice zdůvodnit strategické veletoče kolem struktury obecních společností, které spravují obecní majetek za stovky milionů korun. Na otázky Žižkovských listů starostka

čtěte více
Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) je třetí nejoblíběnější nejvyšší představitelkou městských částí v rámci české metropole. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury Phoenix research, který probíhal v červenci.

čtěte více
Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Až do 15. září budou v souvislosti s pokračováním celkové rekonstrukce a přestavby křižovatky ulic Prokopova-Rokycanova-Jeseniova probíhat v lokalitě uzavírky, omezení a změny v MHD. Zde je jejich přehled:

čtěte více
Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkovská radnice schválila rozšíření městského kamerového systému v Praze 3 o tři další stanoviště. Nově budou pod dohledem Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí a cyklostezka u Tachovského náměstí.

čtěte více
Hrrr na ně! Na Vítkov

Hrrr na ně! Na Vítkov

Již počtvrté v novodobé historii poženou Husité z vrchu Vítkov křižáky.

čtěte více

Tavicí kotlík světoběžníků

Petr Hamšík / 26.5.2014
Bar Bukowski's v Bořivojově ulici / FOTO: Michal Protivanský

„Pro některé z nás je Praha městem druhé šance. Pro jiné je novým obzorem, kde všechno jde, i když často nic nefunguje. Někde uvnitř ale víme, že žijeme na historickém místě v historické době,“ napsal novinář Alan Levy v roce 1990 v prvním čísle The Prague Post. Tehdy se Praha otevírala cizincům neboli expatům, z nichž mnozí zakotvili právě na Žižkově. 

V baru Tiki Taki také narazíte na expaty / FOTO: Michal ProtivanskýPražský tavicí kotlík, v němž se jednotlivé národnosti směle smísí a ve výsledku pak pilně klábosí u vychlazeného žejdlíku. Čtvrť rozkročená na jedné straně mezi Hlavním nádražím, které k nám přiváží „čerstvou zahraniční krev“, na straně druhé pak obklopena luxusnějšími Vinohrady a z dalších částí obklenuta Vítkovem a sady na Jarově představuje pro cizince lákavé místo k životu. Právě cizinci, či lépe řečeno expati, jak sami sebe nazývají, zde nalézají krátkodobý pobyt v jednom z mnoha hostelů či dlouhodobější setrvání v rámci práce v některé z jazykovek či rovnou prostřednictvím vlastnoručně otevřené restaurace. „Žižkov je plný hospod a barů, které cizinci vlastní,“ říká překladatelka Klára Vozábová, znalkyně místních podniků, které „domestikovaní“ cizinci rádi navštěvují. „Dají se zde totiž pořídit relativně levně a je pak logické, že přitahují i další expaty, kteří pak přinesou i své vlastní zvyky, jako je například Pub Quiz Night neboli hospodský kvíz, který se pořádá v baru Tiki Taky.“

 

 

Bar Bukowski's / FOTO: Michal ProtivanskýObecní dům, Slavia a Bořivojka


Jeden z nejznámějších pražských expatů Glen Emery v současnosti na Žižkově také provozuje svůj bar – Bukowski’s v Bořivojově ulici. V průběhu let však prošel mnoha podniky, které založil a několik let vedl. Do tehdejšího Československa se dostal společně s rodiči již v roce 1979, neboť jeho otec pomáhal se stavbou papírny na Slovensku. Až doba po sametové revoluci však Glena zavála do Prahy, kde na začátku devadesátých let započala po neúspěšné peripetii s prodejem triček jeho „restauratérská“ a do jisté míry i beatnická kariéra. „Vždycky mi připadalo, že v Praze chybí nějaký pořádný podnik pro cizince,“ píše Emery v rámci svých vzpomínek pro časopis ForMen, „otevřel jsem si podnik Jo’s bar na Malostranském náměstí. Nebylo to ovšem tak jednoduché. Psal se začátek devadesátých let, na úřadech seděli stále stejní komunisti a já s nimi musel bojovat.“ Úředníkům se tak nelíbilo kupříkladu složení jídelního lístku a chtěli takřka „státně“ diktovat, co tam může a nemůže být. Inu nejspíše návyky z dlouhého působení ve státním podniku Restaurace a jídelny. „Pokud se dají ingredience v Česku koupit, už to pravděpodobně někdo schválil,“ glosoval to bez mrknutí oka Glen.

Bar Tiki Taki v Cimburkově ulici / FOTO: Michal ProtivanskýNa rozdíl od dnešní doby sociálních sítí měla expatí místa mnohem důležitější pozici – neexistovaly mobilní telefony a v Praze bylo jen pár podniků, v nichž se cizinci scházeli. Úspěch Jo’s Baru tak na sebe nenechal dlouho čekat. „Bar jsme otevřeli 16. listopadu 1992, bylo to v pátek v půl desáté večer a už v deset hodin jsme měli uvnitř víc než stovku lidí,“ píše Glen, který však dlouho nevydržel pouze s jednou provozovnou. Když dnes prohlásíte „Najal jsem si levou polovinu Obecního domu a otevřel jsem tam hospodu Žíznivý pes“, asi si mnozí budou ťukat na čelo. Nicméně na počátku roku 1993 byl Obecní dům v dezolátním stavu a Glenovi se podařilo získat nájemní smlouvu. Kromě Smetanovy síně byl celý objekt prakticky nevyužívaný, a přes mnohé potíže se zde kromě baru podařilo otevřít i kavárnu a ve sklepech následně hudební klub Repre, kde hráli Plastici, Support Lesbiens, ale také zahraniční Tindersticks či Adorables. „Majitel hotelu Paříž na nás byl první den strašně milý,“ vzpomíná Glen, „přišel nás přivítat jako nové sousedy. Druhý den se už přišel zeptat, jestli bychom nemohli trochu ztlumit ten rámus, a pak zase začala válka sousedů.“ Vše beatnické však jednou končí, Obecní dům čekala rekonstrukce, po které se celý dům již oblékl do honosného hávu, v němž se rozjuchaná pivnice prostě nenosí.

Hospoda Planeta Žižkov na Tachovského náměstí / FOTO: Michal ProtivanskýPříznačné je i to, že expat Glen Emery měl prsty za znovuotevřením kavárny Slavie v roce 1993 jen pár dní poté, co Václav Havel v médiích označil zavření kavárny za kulturní zločin. „Akce se prezentovala pod hlavičkou Sdružení přátel kavárny Slavia, které zastupovali Marek Gregor, Stanislav Penc a Ludvík Vaculík, ale celé jsme to vymysleli i financovali my,“ vzpomíná, „vypáčili jsme dveře a navezli jsme dovnitř vše potřebné z Obecního domu. Pět hodin poté, co jsme se do kavárny dostali, jsme mohli otevřít.“ Pochopitelně vzbudili velkou nevoli majitele sousední kavárny Parnas, nicméně smlouva o pronájmu byla podepsána, a především šlo o neziskovou kulturní akci, která měla za cíl zatlačit na FAMU, aby Slavii znovu otevřela. Za čtrnáct dnů tak partička kolem Glena vyklidila pozice, přičemž neziskovost se projevila i tím, že se v kavárně platil pouze dobrovolný příspěvek, a tak Glena přišla celá akce na takřka půl milionu.

Bohaté historky z časů „cizinecké“ bohémy pak Glen Emery v roce 2010 zúročil v knize Žízniví psi, která se ohlíží za bouřlivými časy, kdy bylo v rozvíjejícím se kapitalismu možné takřka cokoli. Ale i dnes můžete vyrazit do baru Bukowski’s v Bořivojce, kde potkáte designéry, fotografy, hisptery, ale i krásné slečny a i ve všední den nad míchaným drinkem můžete zjistit, že jsou najednou tři hodiny ráno.

 

Planeta Žižkov / FOTO: Michal ProtivanskýExpatí centra


Kromě zmíněného baru Bukowski’s či tradičně kosmopolitní restaurace a klubu Paláce Akropolis lze na domestikované cizince narazit například v baru Tiki Taky v Cimburkově ulici, který se vyznačuje velkou nabídkou nepříliš drahých koktejlů, či v hospodě Planeta Žižkov na Tachovském náměstí. „Žižkov si vybudoval pověst místa, kde se můžete potkat s lidmi ze všech koutů světa,“ říká Klára Vozábová a doplňuje, že nejvíce se střetnete zpravidla s Brity a Američany, ale i s Francouzi, lidmi z JAR či Litvy. „Jakmile vidí, že mluvíte anglicky, stačí se posadit na bar a záhy si s vámi začne někdo povídat,“ zmiňuje Klára, nicméně musíme brát v potaz, že s ženou bude expat konverzovat asi raději. „Když se v nějaké hospodě ukážete dvakrát třikrát, rychle si vás adoptují,“ doplňuje.

Nataliya Matola / FOTO: Michal ProtivanskýV rámci žižkovských nočních tahů můžete mnohdy narazit na bizarní výjevy, kdy v rámci karaoke večerů dojatí fousatí skotští chlapáci tklivě pějí písně od Cher či Shakiry. „Krásně absurdní bylo, když na oslavu, kde jsem byla jediná Češka, kdosi přivedl překrásnou potetovanou Amazonku a pokoušel se ji sbalit,“ říká Klára a dodává, že následně musela fungovat jako tlumočnice, „přeložila jsem i její výzvu k páce a následně vysvětlovala ustrašené výmluvy chlapů, kteří si to ani netroufli vyzkoušet,“ směje se. „Je také poměrně zvláštní, že většina expatů nemá velký zájem učit se česky,“ osvětluje Klára, „přestože je to velmi omezuje jak při seznamování, tak při jednání s úřady a vůbec každodenním fungování.“

 

Nataliya Matola jako dívenka / FOTO: Michal ProtivanskýZ Mukačeva do Sabinovky


Kdybyste si s Nataliyí povídali v kavárně, na první pohled a poslech byste patrně vůbec nepoznali, že teprve tento rok získala na žižkovské radnici české občanství. Slovansky krásná mladá dáma totiž až do svých patnácti let žila v západoukrajinském Mukačevu, tedy v Zakarpatské oblasti, která dříve náležela pod Československo. „Narodila jsem se v Oděse u Černého moře, kde oba rodiče studovali univerzitu a na škole to na ně ,přišlo´,“ směje se Nataliya Matola, „ale celou základní školu jsem vychodila v Mukačevu.“ Už v roce 1997 se její maminka rozhodla, že zkusí hledat práci v Čechách, přijela na chmelovou brigádu a nakonec zůstala delší dobu. Když pak na Ukrajině stále nebyla práce, rozhodnutí bylo těžké – vytrhnout Nataliyu od kamarádů a „přesadit“ v patnácti letech do Prahy. „Byla jsem v té největší pubertě a hodně jsem se vzpírala,“ říká Nataliya, „bylo naprosto nepředstavitelné, že bych opustila kamarády a své zázemí a přešla do neznáma, jehož jazyk ani neznám.“ Navíc si především kvůli češtině zopakovala poslední ročník základní školy a v rámci střední pak úspěšně vkročila do „asimilace“ neboli hezky česky zdomácnění.

Nataliya Matola / FOTO: Michal ProtivanskýDnes s českým občanstvím vše vnímá zcela jinak, zvláště když zadumaně srovnává budoucnost, která by ji čekala na Ukrajině a kterou má zde (nejen) na Žižkově. „Hodně jsem srovnávala, když jsem několikrát jela do Mukačeva kvůli vyřízení formalit s občanstvím,“ vysvětluje Nataliya, „a vadí mi a mrzí spousta věcí, které těžce nesu.“ Souvisí s tím i fakt, že pro získání potřebných dokumentů byla naprosto nezbytná určitá míra korupce. „Nedokážu si představit, jak dlouho bych čekala na dokumenty normální cestou,“ přiznává, ale trápení s úřednickým šimlem není jedinou kaňkou na jinak krásné krajině žebrované zelenými Poloninami. „Usedlíci si například krásně uklidí své zahrádky nebo pole, ale to co je dál, už vůbec neřeší,“ hřímá Nataliya, „nějaký systém sběru odpadu vůbec neexistuje, a tak se všechno hází do řeky a podobně.“

Dnes žije v privatizovaném bytě v Sabinově ulici a začíná se studiem vysoké školy opět na Žižkově – na místní VŠE. Volný čas si ale dokáže opravdu užít, ať už od pankáčských výletů po Thajsku bez cestovky, v thajském boxu či aktuálně v tanci moderního jazzu. „ Aneb točky, piruety a baletní rozcvička,“ dodává.

 

Joe Montalvo je světoběžník / FOTO: redakceTokio, Berlín, Žižkov, Saúdská Arábie


Joe Montalvo, pravidelný přispěvatel do naší rubriky Cizinec na Žižkově, je opravdovým světoběžníkem. Rodák z New Yorku s latinskoamerickou krví je vystudovaný učitel angličtiny a dosud procestoval velký kus světa. Nějaký čas žil v Japonsku, Dubaji, Iráku, v rámci projíždění Evropou zavítal do Berlína, aby se na delší čas usadil právě na Žižkově. „Postupně jsem zjistil, že Praha je městem mého srdce, připomíná mi do jisté míry rodný New York, jen s tím rozdílem, že je mnohem čistší a bezpečnější,“ říká Joe. Stejně tak i sami Žižkováci překvapivě připomínají Newyorčany – především ve škále projevů od rezervovaného přístupu přes pasivnější, mnohdy výbušný, ale zároveň otevřený a velmi srdečný.

„Bizarní cestovní plány jsou jako taneční lekce s Bohem,“ cituje Joe spisovatele Kurta Vonneguta a předjímá tím svůj přístup k prožívání netradičních setkání. „Vždy se nechám unášet událostmi – rád se dívám na zemi, v níž žiji, perspektivou místních. Nechápu krajany, kteří vystoupí z letadla a hned hledají prvního McDonalda,“ pokračuje. „Nechci říkat, že jsem navštívil kupříkladu Berlín, ale co jsem tam prožil a co se naučil.“ To se týká i jeho přístupu v expatí komunitě na Praze 3, do které se záhy zapojil a snažil se o průnik s tradičním životem místních. „Cizinci na Žižkově dokážou být neuvěřitelně milí, přístupní, vezmou vás záhy mezi sebe. Na druhou stranu jsou mezi nimi i sobecké Joe Montalvo / FOTO: redakceskupinky, které nevynechají jedinou možnost, aby vás mohly okrást,“ vypráví Joe, kterému Žižkov a místní komunita cizinců připravila jednu z dalších životních lekcí. „Chtěl jsem si otevřít restauraci a bohužel jsem naletěl jednomu expatovi, který mě připravil o víc než patnáct tisíc dolarů – tak moc jsem chtěl na Žižkově zakořenit, až jsem si nedával pozor,“ přiznává Joe. „Jednoduše jsem moc důvěřoval a zároveň si nevšímal malých, ale varovných detailů kolem sebe. Ale karma je děvka a dožene každého, i toho krajana, co mě okradl.“

Co však Joe oceňuje nejvíc, je přátelství nových kamarádů, které za svého pobytu získal a již mu vytrvale pomáhali mimo jiné při řešení problémů s restaurací. Žižkov je navíc čtvrtí, kde se podle Joea může stát takřka cokoli – od muže procházejícího odpoledne po ulici, který se snaží nožem propíchat vzduch kolem sebe, či absinthové večírky, které končí mohutnými pády ze schodů – a i proto jej má stále velmi rád.

Restaurační odysea jej však finančně zasáhla natolik, že musel opět vytáhnout kotvu a v současné době učí v Saúdské Arábii tamní důstojníky angličtinu. „Saúdská Arábie je do velké míry policejní stát s více nařízeními a pravidly, než jsem zažil v Iráku,“ vysvětluje Joe, „navíc je velmi složité se sblížit se Saúdy, pokud sám nejste muslim.“ Co funguje na Žižkově, má svůj účel i ve vyprahlém orientu – opět se vytvořila komunita tamních expatů. „Bez ní by to tady nešlo přežít. Navíc učit studenty mezi devatenácti a dvaceti čtyřmi lety je pro mnohé nepředstavitelné. V hodině spí, neumějí se soustředit, nedělají úkoly.“

Z Joea se tak stal v Saúdské Arábii do jisté míry mnich čekající na návrat. „Zcela určitě se chci vrátit zpátky na Žižkov,“ přisvědčuje, „s dostatkem peněz tak, jak jsem před třemi lety začínal. A s novými zkušenostmi si konečně otevřu bar. Malý samozřejmě,“ směje se.

 

Jirka Král ve své moravské výspě / FOTO: Michal ProtivanskýKrálovská náplava a polská ambasáda


Kdy se člověk stává tím pravým Žižkovákem? Možná bychom se divili, že mnozí Pepíci s rádiovkou jsou vlastně pouhopouhé náplavy z různých koutů republiky, kteří se nakonec tak krásně přizpůsobili místnímu koloritu. Přesto však oživují místní atmosféru dovezenými tradicemi stejně jako „královská“ moravská náplava Jiří Král ve své restauraci Království.

Je příznačné, že i on se po vystudování DAMU a několika letech herectví na volné noze v divadle v Celetné, Stavovském či dokonce ve Zlaté kapličce přitočil k restauratérství, čímž se zařadil do skupiny „typických expatů“. „Už mě nebavilo čekat, až všechny produkce zaplatí, jak mají,“ vysvětluje Jirka Král, „když se musíte po třech měsících doprošovat o honorář, je to opravdu tristní.“ Rodilého Moraváka v sobě rozhodně nezapře, ať už svým srdečným vyprávěním či lpěním na drobných specialitkách typu brambory s cibulkou na jídelním lístku či výbornou moravskou slivovicí. „Bereme ji ze Slovácka, kde ji už čtyřicet let dělá jeden pán pro sebe a pro nás. Každý večer si projde sad a posbírá jen uzrálé švestky, které už spadly na zem – žádné otřepávání stromu!“ V Republice Žižkov je doporučuje Jirka Král. Ostatně Morava do Království nevstupuje jen skrze kořaličku, ale i prostřednictvím pravidelných večerů s cimbálovkou, kdy drobná místnost přetéká zájemci o zpívání lidovek. Mnohdy docela nečekanými, kdy si vedle boxera Standy Osičky prozpěvuje Marek Vašut a opodál přizvukuje David Matásek. „Cimbálovka vezme i lidi, kterým to zdánlivě nic neříká. Mnozí mají pocit, že folklor jsou ti jemně cáklí idioti, kteří se oblékají do podivného oblečení,“ ubezpečuje Jirka, „ale scházejí se tu staří jazzmani, nadšení byli i kluci, kteří mají metalovou kapelu!“ Cimbál tak jde napříč hudebními fanoušky, navíc i Jirka Král potvrzuje, že Žižkov je Moraváků plný, jak ostatně ukazují cimbálové večery.

„Všude jsou slušní lidé a všude jsou hovada,“ cituje restauratér svého otce a se stejnou filozofií přistupuje i k hostům. Mnohé dny jsou prý velmi vtipné – jeden stůl je obsazen Rusy, další pak anglicky mluvícími hosty a u posledního sedí Íránec Káve, který v Praze připravuje festival íránského filmu, v družném hovoru s Pákistáncem. „Občas mi někdo řekne: Ty tady máš Rusáky! Ale většina z nich je strašně milá, a mnohdy se dokonce stydí mluvit rusky a raději použijí angličtinu,“ popisuje. „Čech nebo cizinec – důležité je, aby ten člověk byl příjemnej.“

Pavel Trojan otevírá žižkovskou ambasádu v Polsku / FOTO: redakceJestliže Jirka Král buduje v Kubelíkově ulici Slováckou ambasádu, o trochu dál na Koněvově třídě vznikla bez větší pozornosti polská výspa, když zde žižkovský patriot Pavel Trojan otevřel konzulát Svobodného města Gdaňska, čímž v polském Trojměstí nechtěně rozvlnil sérii novinových článků a komentářů. „Někteří Poláci nepochopili, že oslavujeme originalitu malých státečků à la Svobodná republika Žižkov s důrazem na přeshraniční spolupráci,“ vysvětluje Pavel Trojan. V rámci dalších dvou do jisté míry recesistických akcí pak Trojan otevřel Žižkovský konzulát ve Varšavě ve čtvrti Praga a Těšínském Slezsku. „My žižkovští patrioti jsme nebezpeční blázni, protože děláme věci zadarmo,“ říká Trojan a glosuje tak současnou nechuť radnice podpořit kupříkladu projekt průvodce po Žižkově pro Poláky, který by představil turistům naši čtvrť nějakým originálním způsobem. „Nejde o to zahltit čtvrť cizinci, ona už zahlcená je, ale nabídnout alternativu k příšerným službám v centru a dát vydělat místním,“ říká Trojan. Polští turisté si prý dokáží navíc užívat obyčejna, v čemž nám jsou do jisté míry podobní. Proč je však podle Pavla Trojana Žižkov tak atraktivním místem pro cizince? „Bydlení na Václaváku? Hnus. Bydlení na Starém Městě? Předražené. Žižkov je prostě obyčejná městská čtvrť se všemi klady i zápory – a to je přesně to, co tady mnozí hledají.“
 

Diskuse

Proměny Prahy 3

Již elektrifikovaný vůz žižkovské

„Koňka“ v Prokopově ulici

Článek o čtvrté tramvajové trati v Praze, která vedla na Žižkov, otevřete po kliknutí na srovnávací fotku. (foto: Václav Víšek)

Chelčického ulice za hotelem Olšanka

Chelčického ulice za hotelem Olšanka

Komunistický plán na přestavbu Žižkova na panelákové sídliště některé ulice vymazal z mapy Prahy 3, některé změnil k nepoznání. Více po kliknutí na obrázek.

created by Anawe