Nákladové nádraží Žižkov

Magistrát chce urychlit výstavbu na nákladovém nádraží Žižkov

Pražští radní včera udělali čáru přes rozpočet žižkovské radnici a povolit stavbu na území NNŽ do roka. Podle devolpera by se první obyvatelé do nových bytů mohli stěhovat již za čtyři roky.

čtěte více
Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Žižkovská radnice není spokojená s tím, že může jen málo ovlivnit opravy chodníků na svém území a tak chce „Chodníkový program“ převzít od hlavního města. Opravy doposud zajišťuje správce komunikací TSK, radnice však

čtěte více
Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Zeď mezi Seifertovou a Chlumovou nahradí systém schodů a chodníčků. A malebné, avšak zchátralé, žižkovské schody, které byly oblíbeným místem filmařů, se promění ve svítící „hvězdnatou kaskádu.“ Pokud projdou tři změny,

čtěte více
NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

Národní filmový archiv zahajuje v pátek na Nákladovém nádraží Žižkov sérii akcí, která má tento prostor dočasně oživit. Projektem Filmová představení na kolejišti chce instituce má ze stále chátrající budovy vytvořit

čtěte více
Vizualizace plánované revitalizace Koněvova-Husitská

HN: Husitská a Koněvova - cvrkot na umolousaném bulváru

„Ošuntělé podniky, podivné existence, eldorádo podsvětí. Proměnu Koněvovy a Husitské ulice na módní bulvár a la Pařížská asi nikdo nechce, ale časy se mění i tady,“ píše magazín Hospodářských novin Ego  v aktuálním

čtěte více
Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Dneškem začíná sedmý ročník festivalu Žižkovská noc, který na dvaasedmdesát hodin oživí hospody, kavárny, kluby, divadla, kulturní centra a galerie multižánrovou produkcí.

čtěte více
Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Magistrát plánuje propojit tramvajovou trať pod Bulharem s Vinohradskou třídou kolem Wilsonova nádraží.

čtěte více
Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Třiadevadesátiletá seniorka přišla včera na Žižkově o život při střetu s popelářským vozem. K tragické události došlo odpoledne v Kubelíkově ulici.

čtěte více
Budova Nákladového nádraží Žižkov

Radnice chce umožnit využití budovy NNŽ

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) včera oznámila, že požádá o změnu územního plánu pro budovu Nákladového nádraží Žižkov. Důvodem je, aby objekt mohly využívat kulturní instituce.

čtěte více
Žižkovský masopust 2017

Žižkovský masopust včera vyvrcholil

Několik tisíc lidí, úžasné masky, performance přímo na stěně žižkovské radnice a závěrečná ohňová show. To bylo vyvrcholení Žižkovského masopustu, které se odehrálo včera večer.

čtěte více
Žižkovský masopust za dveřmi

Žižkovský masopust za dveřmi

Nejstarší z pražských masopustů začíná již tento víkend. Návštěvníky čeká pouť na Jiřáku, zabijačkové hody i tradiční průvod maškar v úterý před Popeleční středou ulicemi Prahy 3. Program pamatuje na děti i na seniory.

čtěte více
Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

„Možná někdo stále říká, že jsem šílený a měl bych se stydět, ale já nemám pocit, že bych se měl omlouvat nebo říkat, že se mi to nepovedlo. Udělal jsem to nejlépe, jak jsem mohl,“ řekl v rozhovoru pro Žižkovské listy

čtěte více
Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Přesně před 25 lety, 17. února 1992, byl slavnostně otevřen futuristický vysílač v Mahlerových sadech. Dominanta Žižkova a celé metropole od architekta Václava Aulického vzbuzovala emoce a vzbuzuje je dodnes. I světová

čtěte více
Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 dnes otevřela do další sezóny farmářské trhy na Jiřáku. Poprvé v sedmileté historii je však bude žižkovská radnice provozovat sama bez komerčního zprostředkovatele. Městská část se k tomu odhodlala poté, co se

čtěte více
První elektrobusy zamíří na Žižkov

První elektrobusy zamíří na Žižkov

Ekologické elektrobusy se na pravidelné lince poprvé objeví na Žižkově. Dopravní podnik je totiž hodlá nasadit na lince 207 z centra na Prahu 3. Půjde celkem o 14 moderních vozů a v ulicích by se měly objevit napřesrok.

čtěte více
foto HZS Praha

Noční požár na Jarově vyhnal z domu 37 lidí, jeden zemřel

Při nočním požáru obytného domu na Jarově hasiči zachránili patnáct lidí, dalších dvaadvacet evakuovali. Majitel bytu, kde požár vypuknul, zemřel. Příčina zatím není jasná

čtěte více
Radnice chce být na pořádání farmářských trhů připravena do 14 dnů

Radnice chce být na farmářské trhy připravena do 14 dnů

Do čtrnácti dnů chce mít žižkovská radnice vše připraveno na pořádání farmářských trhů na náměstí Jiřího z Poděbrad. Po dnešním jednání rady městské části to uvedl zástupce starosty Rada MČ Prahy 3 Alexander Bellu

čtěte více
Na jaře začne přeměna Koněvky na bulvár

Koněvka se začne měnit na bulvár

Už letos má začít rozsáhlá rekonstrukce Husitské ulice a Koněvovy třídy, která má proměnit jednu z hlavních žižkovských tepen v úseku od Trocnovské ulice až nahoru k Ohradě. Včera místostarostka Prahy 3

čtěte více
Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Mimořádné zastupitelstvo včera odmítlo prodloužení smlouvy na provoz obecního farmářského tržiště firmě Archetyp. Organizaci převezme radnice sama prostřednictvím své dceřiné společnosti. Jednání se zúčastnilo několik

čtěte více
Foto: Česká televize

Rosťa Osička: Život mezi ringem a malířským štětcem

Bydlí dnes sice v Karlíně, ale v Praze 3 trénuje box a maluje. Navíc je dvojnásobným Žižkovákem. Dětství prožil v Moravském Žižkově na Břeclavsku, přes Slovensko a olomouckou Duklu se pak dostal

čtěte více
Radnice asi zruší výběrové řízení na faramatrhy Jiřák, provozat je má městská část

Radnice zruší tendr na farmatrhy, provozovat je bude asi sama

Mětská část zruší již proběhlou soutěž na provozovatele farmářských trhů. Na Facebooku to oznámil zástupce starosty pro kulturu Alexander Bellu (ODS). Zároveň informoval, že navrhne radě, aby organizaci trhů zajišťovala

čtěte více
Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Levicoví aktivisté z Autonomního centra Klinika mají podle nepravomocného rozhodnutí soudu vyklidit budovu v Jeseniově ulici. Soud odmítl námitky squtterů, že objekt nadále využívají v rámci občanské neposlušnosti,

čtěte více
Jan Míka, tvůrce animovaného filmu Jsme přece lidi

Výběr evropských krátkých „animáků“ pro děti v Aeru

Mimořádnou nabídku představí tradiční nedělní odpolední představení v žižkovském artovém kině Aero 22. ledna. V rámci festivalu Prague Shorts zde proběhne promítání sedmi krátkých dětských filmů z dílny současných

čtěte více
Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Mohutnou kampaň na podporu výstavby nové galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy na žižkovském Vítkově rozjela v minulých dnech žižkovská radnice, která na podporu projektu založila nadační fond. Proti

čtěte více
ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

Jeho film Pražská pětka udělal z recesistického divadelního spolku Sklep před desítkami let národní fenomén. Stál u zrodu žižkovské hudební a divadelní scény v Paláci Akropolis, z projektu však

čtěte více
Velká farmářská válka

Velká farmářská válka

Rada městské části ve výběrovém řízení vybrala nového provozovatele farmářského tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad. Kolem tendru se v minulém týdnu rozpoutal nespoutaný konkurenční i politický boj.

čtěte více
Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která je od letoška novým majitelem kliniky v Jeseniově ulici,  v prosinci zkontrolovali budovu obsazenou squattery. Podle nich je objekt ve velmi znepokojivém

čtěte více
Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Na bývalém stadionu Viktorie Žižkov po létech chátrání projde obnovou hlavní tribuna, střídačky i přístupové cesty, výměny se dočkají vysloužilá okna. Fotbalový stadion koupila v minulém volebním období za kontroverzních

čtěte více
Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Již přes dva měsíce odmítá žižkovská radnice zdůvodnit strategické veletoče kolem struktury obecních společností, které spravují obecní majetek za stovky milionů korun. Na otázky Žižkovských listů starostka

čtěte více
Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) je třetí nejoblíběnější nejvyšší představitelkou městských částí v rámci české metropole. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury Phoenix research, který probíhal v červenci.

čtěte více
Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Až do 15. září budou v souvislosti s pokračováním celkové rekonstrukce a přestavby křižovatky ulic Prokopova-Rokycanova-Jeseniova probíhat v lokalitě uzavírky, omezení a změny v MHD. Zde je jejich přehled:

čtěte více
Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkovská radnice schválila rozšíření městského kamerového systému v Praze 3 o tři další stanoviště. Nově budou pod dohledem Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí a cyklostezka u Tachovského náměstí.

čtěte více
Hrrr na ně! Na Vítkov

Hrrr na ně! Na Vítkov

Již počtvrté v novodobé historii poženou Husité z vrchu Vítkov křižáky.

čtěte více

Dobré víno v knihách nenajdete

redakce / 13.9.2014
Dobré víno v knihách nenajdete

Vinař František Trčka pochází z Podluží, jedné z nejpůvabnější a nejúrodnější části jižní Moravy. Tuto oblast lemuje na jihu Lužní les a niva řeky Moravy. Jen pár kilometrů „za“ Břeclaví se tak ukrývá pro mnohé netušený svět plný vinohradů, ovocných sadů, specifických tradic i humoru a zdravého selského rozumu. Právě ten je nemalou měrou dán jedinečným vztahem většiny místních obyvatel k půdě, a to i přesto, že je po desetiletí tento vztah podrobován řadě nelehkých zkoušek.

Na našem území byla zkvašená šťáva z hroznů údajně známa již Keltům. Za místní rozšíření vinné révy vděčíme nejspíše Římanům, kteří ji importovali na Moravu ve druhém století našeho letopočtu. Jisté je, že se víno na Moravě cíleně pěstuje nejméně dvanáct set let. V souvislosti s osmnáctým ročníkem Vinohradského vinobraní jsme se proto vydali právě na jih země, abychom vám zprostředkovali střípky zkušeností s pěstováním, výrobou i konzumací vína.

 

František Trčka mladší / FOTO: redakceBásnění o víně

O víně se toho za dobu jeho existence nabásnilo, napsalo, namluvilo, ale i nalhalo tolik, až se z jeho pití stala v moderní době doslova věda. Přitom v minulosti bývalo víno běžným nápojem, který si nejen staří Řekové ředili bez uzardění vodou. Vinné střiky se u nás pily při práci ve vinohradu ještě poměrně nedávno, aby zahnaly žízeň nádeníků při namáhavé fyzické práci. Není tudíž pravdou, že víno bylo výhradní doménou bohaté šlechty a měšťanstva. Dnes existují v oblasti konzumace vín nejméně dva viditelné extrémy. Jedni chtějí co nejlevnější alkoholický nápoj, zatímco druzí přistupují k vínu jako k čemusi nadmíru tajemnému, co je normálnímu člověku - bez vůle či možnosti investovat nemalé částky do drahých značek, speciálních karaf a objemných monografií - zapovězeno poznat. Pravda je jako vždy někde uprostřed. Víno je bezpochyby nádherným nápojem a chceme-li si jej užít, vychutnat a porozumět jeho řeči, pak se skutečně bez znalosti několika základních rad zkušených vinařů neobejdeme. K tomu, abychom mohli začít s radostným básněním nad krásou nápoje vyráběného z vinné révy, však encyklopedické znalosti ani velké peníze nepotřebujeme.

Dobré víno v knihách nenajdete / FOTO: redakceZazátkovaná láhev nemluví „Nic nenahradí osobní zkušenost s vínem. Krásná etiketa, zajímavý příběh, ale ani vyšší cena nejsou zárukou kvalitního vína,“ říká František Trčka mladší, který se vinařskému řemeslu učil společně s bratrem od svého tatínka, který má dodnes v rodinném podniku rozhodující slovo. V jedné z malebných vesniček v Podluží pěstuje rodina Trčků víno po několik generací, a tak lze jejich slovům opravdu věřit, neboť jsou podepřena letitou vinařskou zkušeností. Oklamáni můžeme být totiž už při samotném výběru vína v obchodě. „I moravské víno může být vyrobeno z hroznů dovezených ze zahraničí. Vím o několika velkých vinařských firmách, známých po celé republice, které takové víno daly na trh. Na etiketě sice ze zákona musí být uvedena země původu hroznů, ale kolik lidí celou etiketu pozorně čte?“ naráží Trčka starší na kolísavou kvalitu vín vyráběných u nás ve velkých objemech a dodává: „Můj názor je takový, že dobré víno bez koštu (ochutnání) nepoznáte. Představte si velké vinařství, které dostane zlatou medaili za určitou odrůdu. Té vyrobí několik hektolitrů v kvalitě odpovídající ocenění. Víno se za čas vyprodá a může se stát, že pod oceněním prodává dál úplně jinou kvalitu.“ Ještě větším problémem jsou v Čechách tolik populární vína pocházející z jiných kontinentů. „Většina vín z Argentiny nebo z Chile se k nám dováží v cisternách. A malým písmem je kdesi napsáno, že je lahvováno v České republice. Jenomže láhev má pěknou etiketu, a tak se dobře prodává i za více peněz, i když se nákupní cena takového vína pohybuje někde okolo půl eura za litr.

František Trčka / FOTO: redakce„Pozdní sběr z takové dálky rozhodně v sedmičce nekoupíte levněji než za dvanáct euro, a to nepočítám náklady na dopravu,“ vysvětluje František Trčka starší. Mnoho skutečných milovníků dobrých vín proto jezdí na jistotu, v závislosti na svých finančních možnostech, za „svými“ vinaři nejen na Moravu, ale také do Rakouska, Itálie a dalších zemí, odkud si tekuté slunce vozí sami. Ať už se vydáme za dobrým vínem jakýmkoli směrem, je vhodné mít stále na paměti, že zazátkovaná láhev, opatřená sebekrásnější a podle vinařského zákona zpracovanou etiketou, řekne o svém obsahu jen málo, dokud ji neotevřeme a „neokoštujeme“.

 

Dobrý vinař nám věnuje Čas

Jestliže je náš zájem o víno opravdový, pak máme každý rok desítky příležitostí, jak se „prokoštovat“ postupně ke kvalitě a přitom se zorientovat v základních odrůdách vín. „Koncem února začínají v každé místní vinařské obci výstavy vín, na nichž se sejde okolo čtyř až pěti set vzorků vína. V rámci takové výstavy máte možnost porovnat ochutnávaná vína s počtem bodů, které daný vinař se svou odrůdou získal od odborné komise. Výsledky jsou dostupné v katalogu, který obdržíte po zaplacení vstupního poplatku, jehož výše se pohybuje okolo dvou set korun. Ve vstupném je obsažena ochutnávka vystavovaných vín a většinou také malé občerstvení. Na obecní výstavy pak navazují výstavy oblastní, které probíhají v březnu,“ říká Trčka junior a dodává „Výstavy vín jsou ideální příležitostí, Dobré víno v knihách nenajdete / FOTO: redakcekdy může také člověk ze vzdálenějších měst ochutnat vína dobrá i špatná, a z katalogu přitom zjistit, jakou odrůdu koštuje. A právě tady začíná cesta k poznání dobrého vína.“ Kromě toho vzniká na Moravě nová tradice v podobě Dnů otevřených sklepů, kdy je možné navštívit už konkrétní vinaře ve sklípcích a ochutnat přímo jejich víno. Sklepy se otevírají několikrát do roka, a to v oblasti Slovácká, Pavlovic, Znojemska a Mikulova. Ačkoli jde o komerční akce pro větší počet lidí, kteří ne vždy hledají kvalitu, ale spíše kvantitu, i tak na nich můžeme potkat „svého“ vinaře. Pro něj by měla dodnes platit prastará lidová moudrost o tom, že právě „sklep dělá víno“. Zkušený vinař má sklep vždy uklizený, čistý a v pořádku, stejně jako koštýř a sklenky, do nichž nám víno nalévá. U přátelského posezení se sklenka s potiskem či gravírováním může tolerovat, ale čím více (z) vína během degustace uvidíme, tím lépe. Sklep se stálou celoroční teplotou, stabilní vlhkostí a dobrou zvukovou izolací je pro vinaře naprostou samozřejmostí.

A pro nás cestou ke zklidnění a uvolnění. Dobrý vinař nás také v rámci koštu rozhodně nevyprovodí po pár sklenkách rychle ze sklepa, ale věnuje nám to nejcennější - svůj čas. Velká část středních a malých moravských vinařů dnes už dobře ví, že i povídání o víně je důležité, podobně jako práce ve vinohradu. Když budeme naslouchat jejich vyprávění, a nikoli naučeným frázím prodejců, kteří si nezřídka vymýšlejí neskutečné báchorky, aby nám víno prodali, pak se naše vinařské obzory opět rozšíří.

 

Dobré víno v knihách nenajdete / FOTO: redakceDobré víno? Čistá hlava!

„Po dobrém víně nás nikdy nebude druhý den bolet hlava. Ta musí zůstat čistá, abychom mohli pracovat,“ říká František Trčka starší na dotaz, jak poznat dobré víno. Zjevně se jedná o jednu z nejčastějších a nejméně oblíbených otázek, které můžeme vinaři položit. „Dobré víno je takové, které nám nejvíce chutná,“ shrnuje napůl pobaveně vše podstatné o víně do jedné věty Trčka senior. V očekávání složitě znějících charakteristik zní tato odpověď až příliš jednoduše. I přes její těžko vyvratitelnou pravdivost je tu ovšem jedna drobná záludnost. Čím více vín poznáme, tím budou s největší pravděpodobností naše nároky na dobré víno růst. Ale ať už jsou naše chuťové buňky nastaveny jakkoli, slušné víno má vždy své základní a neměnné atributy. „Víno musí být v první řadě čisté a nezkalené, bez mlhy či závoje. Ale to ještě neznamená, že má jiskru, kterou se člověk naučí vidět až s praxí. Z vůně pak musíme v první řadě poznat odrůdu, která se nejčastěji vyznačuje určitým druhem ovoce, květin nebo koření. Vůně musí být vždy jemná a nenucená, bez rušivých tónů,“ popisuje Trčka. Rozhodně by víno nemělo být cítit „sudem“, nebo dokonce sírou. Z odborných článků, kterých jsou dnes na internetu stovky, případně z tematických monografií, se snadno dozvíme, které ovoce nebo květiny jsou pro určitou odrůdu vína typické. A my se můžeme začít učit odrůdu rozpoznávat podle vůně, přičemž se náš prožitek z pití vína výrazně zintenzivní. Stejně tak bychom se měli ve víně naučit rozpoznávat vůně, které neznáme, nebo jsou pro danou odrůdu netypické a mohou nás tudíž překvapit. Odborná literatura se v této fázi stává naším dobrým přítelem.

Dobré víno v knihách nenajdete / FOTO: redakceNěkolikrát jsme tedy zatočili sklenkou, víno prozkoumali zrakem a čichem a nyní už putuje do našich úst. V tu chvíli se vyjeví velmi podstatná část pravdy o tom, co právě pijeme. „Víno nás musí při polknutí pohladit a oslovit. Takových slov máme pro dobré víno jako vinaři mnoho. Jisté aleje, že z jazyka by se nemělo po koštu stát struhadlo a už vůbec by nás po něm neměla pálit žáha,“ popisuje František Trčka starší. Celkový dojem z vína je závislý na mnoha faktorech, včetně těch psychologických, tedy i na tom, kde a s kým víno pijeme včetně našeho momentálního vnitřního rozpoložení. Aniž bychom si to vědomě připouštěli, také cena vína leckdy hraje, při jeho soukromém hodnocení, roli nikoli nevýznamnou.

 

Degustace není opíjení

Vydáme-li se skutečně za vínem do moravského sklepa nebo na soutěž, tedy na cílenou degustaci, pak pro nás platí několik základních pravidel, která jsou do určité míry platná i pro konzumaci vína v domácím prostředí. Tedy pokud chceme mít z pití vína více, než špičku. „Když jdeme na víno, pak zapomeňme na pití piva a kořalky. I kouření ochutnávku znehodnocuje, podobně jako kořeněná jídla, která by se neměla před ani při degustaci podávat. Každý vinař dnes přistupuje k občerstvení ve sklípku podle svého, ale základem jsou uzeniny, sýry a především chleba nebo jiné tmavé pečivo,“ říká František Trčka a bere do rukou středně velkou degustační sklenku. „Stane se, že dojede parta lidí. Každý dostane do téhle sklenky decentně vína a někteří řeknou, že jim dávám málo. A tak jim odpovím, že degustaci máme rozloženou na čtyři až pět hodin, kdy budeme nejprve ochutnávat mladá vína, poté sudová roční a nakonec ta z archivu. Dodávám, že když jim teď dám pět plných sklenic, poznají pět odrůd a za hodinu mají po degustaci. Většina po hodině uzná, že jsem měl pravdu,“ popisuje situaci okolo koštů František Trčka. Špatná reputace pražských výletníků za vínem už na jihu země výrazně zeslábla. Na aktuálnosti ztratil i kdysi rozšířený vtip o tom, že moravský vinař rozeznává celkem tři druhy vína, a to červené, bílé a víno pro Pražáky. Doby doslazovaných a řezaných limonád, vydávaných za víno, jsou nenávratně pryč, pokud zrovna nechce místní vinař spáchat profesní sebevraždu.

Dobré víno v knihách nenajdete / FOTO: redakceNovým fenoménem jsou naopak rádoby znalecké řeči (nejen!) pražských „odborníků“ na víno. O těchto vinařských akademicích místní říkají, že jsou „naobědvaní“, „napapaní“ případně „namistrovaní“, neboli plní zaručeně správných informací o víně, které ovšem mají s realitou vinařství pramálo společného, což se prý téměř vždy vyjeví, a to nejčastěji při samotném koštu. „Člověk se vytrestá sám, když bude ve sklepě chytračit,“ uzavírá naše povídání o víně s dobráckým výrazem ve tváři Trčka junior. Pokud chceme v rámci možností splynout s místním prostředím, cítit se přitom uvolněně a víno nechat při degustaci promluvit, měli bychom se podobného mudrování vyvarovat, stejně jako kouření ve sklepě a pití vína způsobem „šup tam rychle s ním“ neboli pitím vína zvaným „na Pražáka“. Obdarujeme tak především sebe, ale i ty, kteří pro nás víno po generace pěstují a vyrábějí.

 

Silná trojka moravských vín

 

Pěstování vína na jihu země začalo po roce '89 téměř od začátku. Malí pěstitelé se předtím museli často spokojit s pouhými několika ary půdy. Neexistovala konkurence a scházely moderní technologie. Po listopadu '89 začala vznikat řada malých a středních vinařství, jejichž produkce se v průběhu času dostala na vinné lístky nejedné kvalitní restaurace, ale i do nabídek vyhlášených českých vinoték, v nichž bychom počátkem devadesátých let hledali moravská vína jen stěží. Na Moravě se pěstuje celá řada odrůd vín, přičemž některé byly s úspěchem vyšlechtěny přímo tam. Přinášíme vám přehled silné moravské trojky, dle doporučení zkušených vinařů:

Dobré víno v knihách nenajdete / FOTO: redakcePálava - odrůda byla vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích a v Perné, křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Mívá zlatožlutou barvu. Voní po růžích a vanilce.

Cabernet Moravia - odrůda byla vyšlechtěna v Moravské Nové Vsi, křížením Cabernet Franc a Zweigeltrebe. Má tmavě granátovou barvu. Voní po černém rybízu a patří mezi nejlepší moravská vína.

André — odrůda byla vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích, křížením Frankovky a Svatovavřineckého. Nese jméno zakladatele spolku na podporu šlechtění ovoce a vinné révy v Brně. Má tmavě granátovou barvu. Voní po zralých ostružinách.

 

Burčák? Burčák! Ale pozor...

Mírně kvasící mošt z bílých, a občas i z modrých hroznů, má nespočet svých příznivců napříč celou naší republikou. Nejenže lahodně chutná, ale krom přírodního cukru obsahuje i vitamíny skupin B a C. Kromě naší domoviny se pije ještě v sousedním Rakousku, výjimečně v Německu a občas i na Slovensku. Jinde ve světě není burčák známý. Největším problémem burčáku je jeho omezená trvanlivost. Zkušení vinaři uvádějí, že po „nalahvování“ vydrží burčák maximálně 24 hodin. Poté se „zlomí“ a začne v něm převažovat alkohol. Nejlepší prý bývá v takzvaném „varu“, kdy je poměr cukru, alkoholu a „kyselinek“ naprosto vyrovnaný. Jak tedy poznat skutečný burčák? Může mít mléčně bílé, žluté či lehce okrové zabarvení, nikoli však hnědé. Pravý burčák není také nikdy výrazně tmavý a neplavou v něm žádné mechanické nečistoty. Poznáme jej hlavně podle chuti, v níž dominují různé ovocné tóny a nikoli kvasnice, jak tomu u jeho napodobenin občas bývá. Burčák též aktivně pracuje, tudíž jemně perlí. A konečně, v jeho chuti by neměl převažovat alkohol. I když „pseudoburčák“ prodejce doslazuje, neboť se kyseliny začínají rychle pro¬ouzet a mok začíná být stále kyselejší, sílící podíl alkoholu v něm nelze umlčet sebevětším množstvím cukru. Burčák se pije zásadně nechlazený.

Diskuse

Kam v Praze 3

DNES

AERO: Dunkerk

od 20.30

ZÍTRA

AERO: Dunkerk

od 12.00

ZÍTRA

AERO: Já, padouch 3

od 15.00, pro děti

ZÍTRA

AERO: Oklamaný

od 20.30

Proměny Prahy 3

Již elektrifikovaný vůz žižkovské

„Koňka“ v Prokopově ulici

Článek o čtvrté tramvajové trati v Praze, která vedla na Žižkov, otevřete po kliknutí na srovnávací fotku. (foto: Václav Víšek)

Chelčického ulice za hotelem Olšanka

Chelčického ulice za hotelem Olšanka

Komunistický plán na přestavbu Žižkova na panelákové sídliště některé ulice vymazal z mapy Prahy 3, některé změnil k nepoznání. Více po kliknutí na obrázek.

created by Anawe