Nákladové nádraží Žižkov

Magistrát chce urychlit výstavbu na nákladovém nádraží Žižkov

Pražští radní včera udělali čáru přes rozpočet žižkovské radnici a povolit stavbu na území NNŽ do roka. Podle devolpera by se první obyvatelé do nových bytů mohli stěhovat již za čtyři roky.

čtěte více
Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Radnice chce převzít opravy chodníků od města

Žižkovská radnice není spokojená s tím, že může jen málo ovlivnit opravy chodníků na svém území a tak chce „Chodníkový program“ převzít od hlavního města. Opravy doposud zajišťuje správce komunikací TSK, radnice však

čtěte více
Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Žižkovská zákoutí okolo Táboritské mají projít radikální proměnou

Zeď mezi Seifertovou a Chlumovou nahradí systém schodů a chodníčků. A malebné, avšak zchátralé, žižkovské schody, které byly oblíbeným místem filmařů, se promění ve svítící „hvězdnatou kaskádu.“ Pokud projdou tři změny,

čtěte více
NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

NNŽ se promění v kulturní relaxační a pracovní zónu pro každého

Národní filmový archiv zahajuje v pátek na Nákladovém nádraží Žižkov sérii akcí, která má tento prostor dočasně oživit. Projektem Filmová představení na kolejišti chce instituce má ze stále chátrající budovy vytvořit

čtěte více
Vizualizace plánované revitalizace Koněvova-Husitská

HN: Husitská a Koněvova - cvrkot na umolousaném bulváru

„Ošuntělé podniky, podivné existence, eldorádo podsvětí. Proměnu Koněvovy a Husitské ulice na módní bulvár a la Pařížská asi nikdo nechce, ale časy se mění i tady,“ píše magazín Hospodářských novin Ego  v aktuálním

čtěte více
Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Žižkov opět ožije, dnes začíná „noční“ festival

Dneškem začíná sedmý ročník festivalu Žižkovská noc, který na dvaasedmdesát hodin oživí hospody, kavárny, kluby, divadla, kulturní centra a galerie multižánrovou produkcí.

čtěte více
Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Nové tramvajové napojení hlavních tahů na Prahu 3

Magistrát plánuje propojit tramvajovou trať pod Bulharem s Vinohradskou třídou kolem Wilsonova nádraží.

čtěte více
Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Popeláři v Kubelíkově přejeli seniorku

Třiadevadesátiletá seniorka přišla včera na Žižkově o život při střetu s popelářským vozem. K tragické události došlo odpoledne v Kubelíkově ulici.

čtěte více
Budova Nákladového nádraží Žižkov

Radnice chce umožnit využití budovy NNŽ

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) včera oznámila, že požádá o změnu územního plánu pro budovu Nákladového nádraží Žižkov. Důvodem je, aby objekt mohly využívat kulturní instituce.

čtěte více
Žižkovský masopust 2017

Žižkovský masopust včera vyvrcholil

Několik tisíc lidí, úžasné masky, performance přímo na stěně žižkovské radnice a závěrečná ohňová show. To bylo vyvrcholení Žižkovského masopustu, které se odehrálo včera večer.

čtěte více
Žižkovský masopust za dveřmi

Žižkovský masopust za dveřmi

Nejstarší z pražských masopustů začíná již tento víkend. Návštěvníky čeká pouť na Jiřáku, zabijačkové hody i tradiční průvod maškar v úterý před Popeleční středou ulicemi Prahy 3. Program pamatuje na děti i na seniory.

čtěte více
Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

Architekt Aulický: Nemám pocit, že bych se měl za věž stydět

„Možná někdo stále říká, že jsem šílený a měl bych se stydět, ale já nemám pocit, že bych se měl omlouvat nebo říkat, že se mi to nepovedlo. Udělal jsem to nejlépe, jak jsem mohl,“ řekl v rozhovoru pro Žižkovské listy

čtěte více
Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Čtvrt století s žižkovskou „raketou“

Přesně před 25 lety, 17. února 1992, byl slavnostně otevřen futuristický vysílač v Mahlerových sadech. Dominanta Žižkova a celé metropole od architekta Václava Aulického vzbuzovala emoce a vzbuzuje je dodnes. I světová

čtěte více
Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 spustila „vlastní“ farmářské trhy, neúspěch si nepřipouští

Praha 3 dnes otevřela do další sezóny farmářské trhy na Jiřáku. Poprvé v sedmileté historii je však bude žižkovská radnice provozovat sama bez komerčního zprostředkovatele. Městská část se k tomu odhodlala poté, co se

čtěte více
První elektrobusy zamíří na Žižkov

První elektrobusy zamíří na Žižkov

Ekologické elektrobusy se na pravidelné lince poprvé objeví na Žižkově. Dopravní podnik je totiž hodlá nasadit na lince 207 z centra na Prahu 3. Půjde celkem o 14 moderních vozů a v ulicích by se měly objevit napřesrok.

čtěte více
foto HZS Praha

Noční požár na Jarově vyhnal z domu 37 lidí, jeden zemřel

Při nočním požáru obytného domu na Jarově hasiči zachránili patnáct lidí, dalších dvaadvacet evakuovali. Majitel bytu, kde požár vypuknul, zemřel. Příčina zatím není jasná

čtěte více
Radnice chce být na pořádání farmářských trhů připravena do 14 dnů

Radnice chce být na farmářské trhy připravena do 14 dnů

Do čtrnácti dnů chce mít žižkovská radnice vše připraveno na pořádání farmářských trhů na náměstí Jiřího z Poděbrad. Po dnešním jednání rady městské části to uvedl zástupce starosty Rada MČ Prahy 3 Alexander Bellu

čtěte více
Na jaře začne přeměna Koněvky na bulvár

Koněvka se začne měnit na bulvár

Už letos má začít rozsáhlá rekonstrukce Husitské ulice a Koněvovy třídy, která má proměnit jednu z hlavních žižkovských tepen v úseku od Trocnovské ulice až nahoru k Ohradě. Včera místostarostka Prahy 3

čtěte více
Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Farmářské trhy bude provozovat radnice, zastánci Archetypu u zastupitelů neuspěli

Mimořádné zastupitelstvo včera odmítlo prodloužení smlouvy na provoz obecního farmářského tržiště firmě Archetyp. Organizaci převezme radnice sama prostřednictvím své dceřiné společnosti. Jednání se zúčastnilo několik

čtěte více
Foto: Česká televize

Rosťa Osička: Život mezi ringem a malířským štětcem

Bydlí dnes sice v Karlíně, ale v Praze 3 trénuje box a maluje. Navíc je dvojnásobným Žižkovákem. Dětství prožil v Moravském Žižkově na Břeclavsku, přes Slovensko a olomouckou Duklu se pak dostal

čtěte více
Radnice asi zruší výběrové řízení na faramatrhy Jiřák, provozat je má městská část

Radnice zruší tendr na farmatrhy, provozovat je bude asi sama

Mětská část zruší již proběhlou soutěž na provozovatele farmářských trhů. Na Facebooku to oznámil zástupce starosty pro kulturu Alexander Bellu (ODS). Zároveň informoval, že navrhne radě, aby organizaci trhů zajišťovala

čtěte více
Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Aktivisté mají vyklidit Kliniku, rozhodl soud

Levicoví aktivisté z Autonomního centra Klinika mají podle nepravomocného rozhodnutí soudu vyklidit budovu v Jeseniově ulici. Soud odmítl námitky squtterů, že objekt nadále využívají v rámci občanské neposlušnosti,

čtěte více
Jan Míka, tvůrce animovaného filmu Jsme přece lidi

Výběr evropských krátkých „animáků“ pro děti v Aeru

Mimořádnou nabídku představí tradiční nedělní odpolední představení v žižkovském artovém kině Aero 22. ledna. V rámci festivalu Prague Shorts zde proběhne promítání sedmi krátkých dětských filmů z dílny současných

čtěte více
Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Radnice bojuje o Muchovu epopej s magistrátem i opozicí

Mohutnou kampaň na podporu výstavby nové galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy na žižkovském Vítkově rozjela v minulých dnech žižkovská radnice, která na podporu projektu založila nadační fond. Proti

čtěte více
ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

Jeho film Pražská pětka udělal z recesistického divadelního spolku Sklep před desítkami let národní fenomén. Stál u zrodu žižkovské hudební a divadelní scény v Paláci Akropolis, z projektu však

čtěte více
Velká farmářská válka

Velká farmářská válka

Rada městské části ve výběrovém řízení vybrala nového provozovatele farmářského tržiště na náměstí Jiřího z Poděbrad. Kolem tendru se v minulém týdnu rozpoutal nespoutaný konkurenční i politický boj.

čtěte více
Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Nový majitel budovy zkontroloval žižkovskou Kliniku

Zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která je od letoška novým majitelem kliniky v Jeseniově ulici,  v prosinci zkontrolovali budovu obsazenou squattery. Podle nich je objekt ve velmi znepokojivém

čtěte více
Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Žižkovská radnice opraví za osm milionů stadion na Seifrtce

Na bývalém stadionu Viktorie Žižkov po létech chátrání projde obnovou hlavní tribuna, střídačky i přístupové cesty, výměny se dočkají vysloužilá okna. Fotbalový stadion koupila v minulém volebním období za kontroverzních

čtěte více
Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Radnice odmítá zdůvodnit veletoče kolem obecních společností

Již přes dva měsíce odmítá žižkovská radnice zdůvodnit strategické veletoče kolem struktury obecních společností, které spravují obecní majetek za stovky milionů korun. Na otázky Žižkovských listů starostka

čtěte více
Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Hujová je třetí nejoblíbenější starostkou metropole

Starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09) je třetí nejoblíběnější nejvyšší představitelkou městských částí v rámci české metropole. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury Phoenix research, který probíhal v červenci.

čtěte více
Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Pokračuje rekonstrukce křižovatky Prokopova-Jeseniova

Až do 15. září budou v souvislosti s pokračováním celkové rekonstrukce a přestavby křižovatky ulic Prokopova-Rokycanova-Jeseniova probíhat v lokalitě uzavírky, omezení a změny v MHD. Zde je jejich přehled:

čtěte více
Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkov budou hlídat další tři kamery

Žižkovská radnice schválila rozšíření městského kamerového systému v Praze 3 o tři další stanoviště. Nově budou pod dohledem Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí a cyklostezka u Tachovského náměstí.

čtěte více
Hrrr na ně! Na Vítkov

Hrrr na ně! Na Vítkov

Již počtvrté v novodobé historii poženou Husité z vrchu Vítkov křižáky.

čtěte více

ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

Jan Kalous / 2.1.2017
ROZHOVOR: Vorlova cesta z města, přes Akropolis na Žižkově

Jeho film Pražská pětka udělal z recesistického divadelního spolku Sklep před desítkami let národní fenomén. Stál u zrodu žižkovské hudební a divadelní scény v Paláci Akropolis, z projektu však odešel ještě před otevřením. 

„Za Akropolis vděčíme hlavně Pavlu Hurdovi, zachránil jej před zánikem a za deset let vybudoval nejlepší hudebně-divadelní scénu v Praze,“ říká dnes režisér Tomáš Vorel.

Před nedávnem představil upravenou režisérskou verzi svého filmu Kamenný most a premiéru nového snímku Instalatér z Tuchlovic o muži, který praví téměř vše, s výjimkou svého života…

 

Kolik znáte instalatérů?

Šedesát tři instalatérů. Protože bydlím v činžovním domě, kde mám i studio, tak celý život opravujeme vodovody, kanalizaci, topení, plyn... Takže od dob bolševismu dodnes se tu vystřídalo šedesát tři instalatérů, jestli dobře počítám. Jak známo, o dobrého instalatéra byla vždy nouze...

Hrdinou vašeho nového filmu Instalatér z Tuchlovic, který bude mít premiéru na podzim, je řemeslník z malé vesnice u Kladna, který, jak vy říkáte, dokáže každému vše opravit, ale vlastní život opravit nedokáže. Jak jste k tomuto námětu přišel?

Když se mi zase ve studii porouchalo umyvadlo, tak známá mi doporučila instalatéra z Tuchlovic, že prý je šikovný, se vším si poradí, ale nemá auto, že si ho musím sám dopravit. Tak jsem si ho přivezl do Braníka. Umyvadlo mi opravil, přitom nadával a vyprávěl historky ze života. Nalil jsem ho vodkou a on vyprávěl víc a víc a nakonec jsme se skamarádili. Pak mi ukázal svůj domek v Tuchlovicích a úžasnou dílnu, kde má všemožné náhradní díly na všechno. A v té dílně mě napadlo, natočit o něm film.

Jak se z konkrétního řemeslníka, který přijde k Vám domů něco opravit, stane filmová postava? Proč ne váš automechanik, nebo parketář, co vám dělal podlahu?

V tom Instalatérovi z Tuchlovic jsem totiž pocítil také svůj život. Také mám v domě dílničku s nářadím a od dětství si něco vyrábím a vopravuju. Také mám problémy se ženami a nemohu žádnou k sobě najít. Také žiji v domě se svou matkou, jako on.

Film se natáčí v reálných kulisách domku onoho instalatéra v Tuchlovicích. Nebojíte se, že mu uděláte z života národní reality show? Lidé pojedou kolem, zastaví se, uvidí jej na zahradě, budou se chtít vyfotit...

Už teď tam jezdí novináři a fotí ho. Dokonce ministr kultury přijel do Tuchlovic a „klapnul“ nám první záběr, kterým jsme slavnostně 1. května 2015 zahájili natáčení.

Jak on vlastně bere, že se jeho život stal námětem pro film?

On to bere úplně v klidu. Když u něho točíme, tak se o nás vůbec nezajímá. Když mu nabídnu roli v komparzu, tak odmítne. Když mu řeknu, že přijede ministr kultury, jestli se s ním chce vyfotit, tak řekne „toho neznám“ a odejde do hospody na pivo...

Mezi hlavními hrdiny nechybí vaše dvorní herečka Eva Holubová, titulní roli jste svěřil Jakubu Kohákovi. Co vás k němu přivedlo?

Koháka jsem kdysi pozval na casting filmu Vejška. A hned mě uhranul. Klátivá postava, bezbranný pohled, vzezření podivína. Tak jsem mu dal malou roli profesora UMPRUM. A svým civilním projevem mě utvrdil, že by mohl zahrát i hlavní roli instalatéra Luboše Cafourka. Když jsme psali scénář, mysleli jsme už jenom na něho. A když si Kohy přečetl první verzi, řekl: “Čoveče, to jsem celej já...”

Rád ruším divácké očekávání

Mám jednu otázku, která mi vrtá hlavou už léta. Pamatuju si jako dnes váš jak jsem viděl film Pražská pětka – malé kino během prázdnin 1989, s nějakou studentskou partou jsme tam seděli, zírali na to a říkali si: „Ježiši, jak to ten bolševik mohl pustit?“ Můžete mi to nějak vysvětlit?

Bolševik to nepustil. Pražská 5 byla půl roku v trezoru. Pak vyhrála festival v Bratislavě „Zlatý Klinec“ a novináři o tom začali psát, jak je možné, že tak skvělý film nejde v kinech. A z Ruska už vanula perestrojka. A tak generální ředitel českého filmu Jiří Purš nakonec podlehl tlaku médií a film vpustil do kin. A to byl jeho konec. Purše i bolševismu.

Když se bavím s generací lidí, která dospívala na přelomu 80. a 90. let o vašich filmech, vždy ty největší nostalgické vzpomínky se vážou k Pražské pětce a pak k filmu Kouř. Zkrátka k tomu „studentsky“ hravému recesistickému období vaší tvorby. Čím to je?

Protože je to generace lidí, která pamatuje bolševismus a jeho absurditu. A tyhle dva filmy tuto absurditu přesně zachycují. Ale já šel životem dál a točil jiné filmy, o jiných věcech, pro jiné generace. Filmem Kouř jsem se vypořádal jednou pro vždy s bolševismem a už se tím nechci nikdy zabývat. Zabývat se celý život hnusem je hnus. Nechápu, proč se dneska s bolševiky stále někdo baví? Proč novináři točí rozhovory s Jakešem a fotí se s ním a ptají se na jeho názory? Jakeš má mít doživotní žalář a držet hubu!

Na počátku roku jste pustil do oběhu „režisérský sestřih“ filmu Kamenný most. Co se v něm změnilo?

Film je zdigitalizovaný, vyčištěný, zkrácený, má nové triky a je protkán vnitřním hlasem Tomáše Hanáka. Takže divák snáze pochopí, o čem to je. Původní verze z roku 1996 byla příliš těžkopádná, zdlouhavá a nesrozumitelná. A po obnovené premiéře letos v Lucerně diváci film konečně přijali. Dokonce i ti, co ho před léty zatracovali. Prostě ten film dozrál, doba dozrála, diváci dozráli, všechno se to potkalo.

Kamenný most vy označujete za svůj „nejniternější, nejopravdovější a nejmagičtější film. Vašimi fanoušky byl přijat v polovině devadesátých let dosti kontroverzně. Většinou asi čekali další rozvernou recesi, a do bodu bilancování nad sebou samými ještě nedospěli… Nebo čím si to vysvětlujete vy?

Když jsem natočil film Kouř, tak diváci byli zklamaní, protože čekali pokračování Pražské pětky. Když jsem natočil Kamenný most, tak byli zklamaní, chtěli pokračování Kouře. A takhle to mám s každým dalším filmem. Rád ruším divácké očekávání. Nechci být zařazen jako „komediální režisér“, nebo jako „sklepácký režisér“, nechci být vůbec nikam „zařazován“. Takže každý další film je odlišný, jak tématicky, tak stylově, tak žánrově.

Pochopí vůbec podle Vás dnešní generace návštěvníků kin tu zvláštní atmosféru „devadesátek,“ se kterou je Kamenný most propojený pupeční šňůrou?

Při obnovené premiéře byli v sále i děti mých vrstevníků. A ti to pochopili. Tu neukotvenost hlavního hrdiny, tu hrůzu z konzumní společnosti, tu depresi mladého člověka, který nenalézá místo v životě, ani v sobě. Ten film bude stále aktuální.

Řada lidí dnes na devadesátá „posametová“ léta začíná vzpomínat s nostalgií jako na období svobody – něco jako 60. léta. Jak to vnímáte vy?

Já to vnímám rozporuplně. Na jednu stranu to byla neuvěřitelná svoboda a euforie, protože bylo možné úplně všechno. Říkat, co chceš, dělat, co chceš, vyvařit miliony, jezdit po světě, nebo se potkat v hospodě s prezidentem a pokecat. Ale v té euforii si nikdo neuvědomil, že tady potichu a plíživě vzniká nová garnitura mocných. Těch, kteří se včas zorientovali, včas vše nakoupili a rozkradli a vytunelovali. Vznikla nová struktura pánů a poddaných. Ale tak je to asi vždycky, co lidstvo lidstvem.

Kdysi jste řekl, že hlavní hrdina filmu Kamenný most je napůl Vorel a napůl Tomáš Hanák. V čem kdo?

To se nedá tak přesně rozdělit. Měli jsme s Tomášem podobný osud. Oba jsme ročník 1957, oba jsme hráli ve Sklepě, oba jsme podlehli alkoholu a endogenní depresi, oba jsme měli problémy s ženami. Oba jsme se rozvedli a potáceli agresivním kapitalistickým systémem. Já pak nalezl spočinutí v lesích Rabštejna a Hanák ve vesnici Nižbor, kde si postavil nádražní hospůdku. A z těch našich útěku do přírody a vesnic vznikl film Cesta z města, což je naprostý opak filmu Kamenný most. Takže my jsme s Hanákem takové alter ego. Jenom nevím kdo je Alter a kdo Ego?

 

Hledám producenta a ženu. Nevíte o někom?

Od filmu Cesta z města filmy režírujete, točíte kameru, děláte produkci a píšete scénáře. Jak je režisér Vorel spokojený s prací svého kameramana? Co říkáte jako producent výkonům svého dvorního režiséra Vorla? A neuvažoval jste o změně scénáristy?

Já to nedělám záměrně. Producenta hledám celý život, ale zatím jsem nenašel. Tak jsem byl nucen založit VorelFilm „es er ó“ a být sám svůj producent. Na dobrý scénář také čekám celý život, až mi ho někdo napíše a já to podle toho natočím. Četl jsem hromady slušných scénářů, ale žádný mě zatím nechytl tak za srdce, abych ho natočil. Takže stále točím, co si napíšu, co sám zažiji, nebo zažijí moji blízcí. Kameramanů jsem měl také několik, ale byly to příliš velké osobnosti, takže jsem se s každým nakonec pohádal. Kameraman chtěl komponovat tak a já jinak, mám totiž rovněž výtvarné ambice. Takže si dělám sám i kameru, což mě baví, ještě víc než režie. Ale producentování bych se rád zbavil. Musím konečně najít někoho, kdo se o mě postará. Zkrátka hledám producenta a ženu. Nevíte o někom?

Nedokážu si přestavit, jak na place během natáčení stíháte točit a zároveň řídit herce. Můžete to popsat?

To je jednoduché. Herci musí umět všechny scény zpaměti. Měsíc před natáčením tvrdě zkoušíme. Takže na place nechám už herce být, ať hrají, jak chtějí. A soustředím se hlavně na kameru. Ale každý záběr si pochopitelně v kamerovém voze pouštíme a všichni se na něj díváme. A když je třeba něco opravit, tak to přetočíme. To umožňuje digitální technika, žádný problém. Jediné problémy nastávají, když herci nemají čas a pořád někam odjíždějí, na jiná natáčení, nebo do divadla. Nebo když není připravená dekorace, když něco chybí... To pak mám nervové kolapsy a celý film to odnese...

V loňském roce jste umístil svoje filmy zdarma na Internet. Proč jste to udělal?

Zatím jsou tam zadarmo čtyři. Až letos před vánocemi přibudou ostatní, takže jich tam bude všech dvanáct. A dělám to proto, aby se moje filmy na internetu už nekradly a nešířily v té děsivé kvalitě, „ripnuté“ z DVDýčka. A také uvažuji takto: Film v kinech se hraje měsíc, dva a divák ho většinou ani nestačí zaregistrovat, natož na něj zajít.  Film v televizi vysílají jednou, dvakrát, a to taky většina diváků promešká. Filmy na DVDýčku jsou nekvalitní a náchylné k poškození, takže vám jednoho dne přestanou úplně hrát. Ale kompletní filmotéka na YouTube umožňuje, že si můžete můj film promítnout kdykoliv, kdekoliv a zadarmo. A v té nejlepší kvalitě. Navíc reklama z YouTube přináší producentům nějaké drobné.

Nebojíte se, že obsah zdarma na internetu zlikviduje financování filmového průmyslu v zemích jako je Česká republika?

Říkám to stále a dokola: Aby český film přežil, tak stát musí zajistit jeho zafinancování. A to celý rozpočet, včetně distribuce! Český film není průmysl. Je to kulturní bohatství. Podobně jako se dotuje Národní divadlo, tak se musí dotovat Národní film. Proč byly tak úspěšné filmy 60-tých let, celá ta „česká nová vlna?“ Protože byly splněny dvě základní podmínky - polevila komunistická cenzura a tvůrci to chtěli ve svých filmech všem ukázat a nandat to režimu. A také protože stát zaplatil celý rozpočet. Třicet českých filmů do roka! A musel určitě doplácet i distribuci. Vždyť lístek stál 5 korun.

Filmoví tvůrci v šedesátých letech nemuseli shánět peníze a umisťovat do příběhu odporná loga a ten vlezlý „prodakt plejsmnet.“ (skrytá reklama v ději na produkty sponzorů – pozn. redakce) Nešlo o peníze, nešlo o zisky. Šlo jen a jen o film! A dodnes si ty filmy promítáme a žasneme...

Akropole? Perla Žižkova a diamant Evropy

Jak myšlenka vytvořit na Žižkově alternativní scénu vznikla? Jaká byla původní představa? Měla to být původně „Sklepácká scéna?“

Myšlenka vznikla už za bolševismu. Sháněli jsme prostor pro naše společné divadelní produkce, už nás nebavilo kočovat po kulturních domech a tělocvičnách. Já jsem prolézal baráky v centru Prahy, usiloval jsem o Werichovu vilu, všechno marně. Marhoul také hledal a marně. A Vávra umístil SKLEP v kulturním domě Dobeška. Ale tam je malé pódium pro tak velký představení jako dělala třeba KŘEČ. Takže jsem hledal něco opravdu velkého a divadelního, nejlépe kamenné divadlo.

Jak jste tehdy vlastně v souvislosti s hledáním divadelní scény přišli na Žižkov a zaniklou divadelní scénu v Kubelíkově ulici?

Náhodou jsem se v hospodě opil a seznámil s Tomášem Klímou a Jaroslavem Raušerem, kteří také hledali velký prostor pro svou rockovou kapelu. Tak jsme spojili síly. A pak se objevil na prodej starobylý palác Akropolis. Tak jsme založili Žižkovskou Hudební a Divadelní Agenturu. A půjčili si v bance a palác koupili a začali rekonstruovat. Ani jsme netušili, do jakého pekla se řítíme. Ale jak jsem řekl, po revoluci byla všude taková energie, že si nikdo nelámal s ničím hlavu, do všeho se vlítlo po hlavě...

První roky vzniku Akropole by se daly označit za „hodně těžký porod.“ Můžete popsat, jak vlastně klub do roku 1995 vznikal?

Já jsem od začátku chtěl Akropolis pro divadla „Pražské pětky“. Klíma s Raušerem to chtěli jako hudební scénu. To byl první rozpor. Druhý rozpor, že jsme nedokázali ten barák zafinancovat a dokončit rekonstrukci, táhlo se to pět let a konec v nedohlednu. A třetí rozpor byl ve mě, že jsem neuměl skloubit filmového režiséra s divadelním ředitelem. Nedokázal jsem zkoordinovat tvrdohlavý dav umělců Pražské pětky spolu s ŽDHA. Tak jsem divadlo Akropolis vzdal a soustředil se jen na film.

V roce 2000 po peripetiích s nesplacenou úvěrovou linkou od banky projekt Akropole de facto převzal od Vás Pavel Hurda. Šlo o nepřátelské, nebo přátelské ovládnutí?

Hurda přišel jako spása a vyřešil naše vzrůstající programové a finanční konflikty, které hrozily, že Akropolis nikdy nevznikne a banka nám celej barák nakonec sebere. Já a Klíma, kteří jsme to vlastně celé spískali, jsme ustoupili a Hurdovi prodali své podíly. Aby on měl většinu a tudíž hlavní slovo. Hurda byl zkušený a vlivný podnikatel na Praze 3, takže u něho byla naděje, že se to podaří. Ale málem se mu to také zhroutilo. Zeptejte se jeho, co musel všechno prožít, než se Akráč otevřel.

Věřil jste v té době, že Akropole bude v Kubelíkově ulici fungovat dalších 16 let?

Tomu byste nevěřil ani vy. Kdybyste viděl, jak jsme se pořád hádali, nás pět majitelů. Neměli jsme žádné zkušenosti v podnikání, ve stavebnictví, v bankovnictví, v ničem. Byli jsme jen umělci a alkoholici a měli kuráž. Že se stala Akropolis nedůležitější hudební scénou v Praze, tak za to musíme poděkovat hlavně Pavlu Hurdovi.

Převzetí Akropole Pavlem Hurdou vyvolala vlnu emocí a komunálních politických půtek. Byly podle Vás tehdy na stole jiné varianty, jak Akropoli zachránit a udržet v ní nezávislou kulturu?

Žádná jiná varianta nebyla. Žádný podnikatel nebyl takový blázen, aby převzal zadlužený a krachující podnik, který je naprosto nevýdělečný, protože jak je všeobecně známo, tak divadlo nikdy nic nevydělá, naopak ho musíte dotovat a všemožně krmit sponzory. A to Hurda díky svému vlivu a svých schopnostem dokázal. A vlny emocí a politické půtky vyvolávali ti, co Hurdovi záviděli. Ale chtěl bych je vidět, jak by naložili s divadlem oni.

Od mediální války kolem krize v Akropoli se vedou dohady o tom, kolik Hurda na Akropoli vydělal, prodělal, získal či ztratil. Může být takový projekt vůbec výdělečný?

Jak říkám, na kultuře se nedá vydělat. Ani pronájem těch bytů, co jsou v baráku, nemůže uživit ten obrovský sál s celým tím zázemím. A jestli Hurda na Akropolis náhodou něco vydělal, tak je šikovnej a netřeba mu to závidět. Zaslouží si to. Hurda zachránil Akropolis před zánikem a za deset let vybudoval nejlepší hudebně-divadelní scénu v Praze!

O Akropoli se dnes hovoří, že je to na klubové scéně ojedinělý projekt nejen v žižkovském či pražském, ale i evropském kontextu. Je to podle vás pravda, a pokud ano, tak v čem?

Akropolis je jedinečná v tom, že její vizuální podobu vytvořili Franta Skála a David Vávra, tedy výtvarníci a herci z Pražské pětky. Takže duch našeho hnutí je přítomen, přestože tam nehrajeme. Přestože jsem Akráč vzdal a nakonec odešel, tak jsem hrdý na to, že jsem tam Skálu a Vávru přivedl a prosadil je. Taky to nebylo jednoduché.

Co se vám na současném Akru nejvíc líbí?

Celkově to funguje dohromady. Zvenku i zevnitř, výtvarně i hudebně. Je tam narváno, mladý i starý. Je to perla Žižkova, diamant Evropy.

Diskuse

Proměny Prahy 3

Zaniklá „Volšanka“ - první škola Žižkova

Zaniklá Olšanská škola

Původní Olšanská škola byla první „základkou“ na území dnešního Žižkova. Budovu s číslem popisným 16 jste mohli v Táboritské najít ještě koncem šedesátých let. Pak ustoupila panelové výstavbě a na její adrese dnes najdete řeznictví, restauraci Olše či drogerii PeMi. Více po kliknutí na fotografii.

Již elektrifikovaný vůz žižkovské

„Koňka“ v Prokopově ulici

Článek o čtvrté tramvajové trati v Praze, která vedla na Žižkov, otevřete po kliknutí na srovnávací fotku. (foto: Václav Víšek)

created by Anawe